hello darkness my old friend

Podle podcastu Sama Harrise s Petrem Attiou.

Z výzkumu stoletých se zjistilo, že umírají na ty stejné nemoci a se stejnou pravděpodobností, jako ti o 20 let mladší. Což znamená, že jejich výhodou není, že by měli větší odolnost proti nemocem (rakovina, nemoci oběhové soustavy, zranění), ale že se s nimi potkávají mnohem později.

Pohyb, strava a genetika jsou důležitější, než vše ostatní.

Strava

Je jen velice málo toho, co jde říct s naprostou jistotou o prospěšnosti stravy:

• příliš malý a příliš velký příjem potravy škodí
• nedostatek esenciálních vitamínů, minerálů, bílkovin a mastných kyselin škodí

Všechno ostatní jde říct jen s menší či větší mírou nejistoty.

Pro snížení tělesné hmotnosti je nejdůležitější rozdíl mezí příjmem a výdejem energie. Lidé s nadváhou, kteří budou přijímat o 25 % méně energie než se doporučuje pro člověka s normální váhou (muži: 2900 kcal/den; ženy: 2200 kcal), ale jejich strava se bude skládat z junk foodu, na tom budou za měsíc lépe než obdobná skupina s nadváhou, která by se stravovala “zdravě” (např. celozrnná středomořská kuchyně), ale přijímala dvojnásobek doporučeného energetického příjmu.

Oficiální doporučovaný příjem bílkovin 0,5-0,8 gramu na kilogram zdravé váhy je nedostatečný k zajištění svalové hmoty; spíše je to 1,8-2,2 gramů bílkovin na kilogram tělesné váhy (u mně: z 40-65 gramů na 145-175 gramů).

Zvláště lidé po padesátce potřebují zvýšený příjem bílkovin, protože je hůře vstřebávají a dochází u nich k ochabování svalstva, které vede k pádům a zlomeninám kyčlí. Po 65. roku věku jsou častým důvodem předčasných úmrtí. Kdo si v tomhle věku zlomí kyčel, má 10-20% pravděpodobnost, že do roka zemře. Ten, kdo se zotaví, ztratí jeden stupeň pohyblivosti (kdo bez obtíží chodil, bude potřebovat hůlku; kdo chodil o holi, bude potřebovat chodítko; kdo používal chodítko, bude do konce života na vozíku; atd.).

Cvičení

Každý by měl mít tolik svalů a síly, kolik jen může.

Proč cvičíme? Cvičíme proto, abychom si zajistili kvalitní život v poslední dekádě svého života.

KOCOUR: Podle mě to postupně ztratilo šmrnc. To o těch kačátkách se mi fakt líbilo, ale pak to bylo černobílý a já usnul. KRYTON: Ale to byl přece kreslený film před hlavním programem!

Kardiovaskulární systém

Vysoký krevní tlak je třeba okamžitě léčit, protože ničí cévy. Statiny a obdobné léky nové generace jsou velice účinné.

Pokud si člověk udrží, např. díky statinům, cévy na úrovni třicetiletého, nikdy prý nemůže trpět běžnými kardiovaskulárními nemocemi.

Rakovina

Když vyloučíme některé příčiny rakoviny jako kouření a environmentální toxiny, rakovina je náhoda. Čím déle člověk žije, tím více buněčných mutací u něj probíhá a tím větší má pravděpodobnost, že se u něho rakovina objeví (další vliv mají prý i nespecifikované záněty v těle). V léčbě rakoviny bylo dosaženo za poslední dekádu velkých úspěchů, ale ty se liší podle druhu rakoviny. Do budoucna lze očekávat další pokrok v léčbě rakoviny díky imunoterapii. Využití imunitního systému k rozpoznání a zničení rakovinotvorných buňek je něco, co imunitní systém stejně dělá, problém ale je, že se imunitnímu systému nedaří rakovinotvorné buňky odhalovat dostatečně rychle.

Čím dříve je rakovina odhalena, tím snáze je léčena. Je vhodné využít i MRI (magnetická rezonance) sken celého těla (nevýhody: placené, vysoký počet false positives).

---

Attia mi přijde erudovaný, ale ne zcela sympatický, protože v minulosti výrazně propagoval něco (půsty; fasting), o čem dnes tvrdí, že nemá prokázané pozitivní účinky. Podobný misionářský zápal vidím i v tom, co propaguje dnes. Je to moje osobní věc, ale před takovými lidmi se mám na pozoru. Na úvodní stránce jeho webu peterattiamd.com doporučuje podcast s Matthewem Walkerem, který napsal široce doporučovanou knížku o spánku – ta má ale hodně nedostatků.

David Lidington, dlouholetý britský ministr pro evropské záležitosti (2010-2016), v podcastu tvrdil, že zájmem Velké Británie před jejím vystoupením z EU i dnes je, aby se země Západního Balkánu integrovaly do EU a nebyl prostor pro jejich driftování k jiným mocenským centrům (Čína, Rusko).

Překvapilo mě jeho sebevědomí, že by Británie mohla v Evropě klidně zůstat sama a čelit čím dál větší EU.

New York Times podle nedávno získaných dokumentů z nového úhlu pohledu převyprávěl historii NRA ve vztahu k politikům a Druhému dodatku.

Historically, the N.R.A.’s opposition to firearms laws was tempered. Founded in 1871 by two Union Army veterans — a lawyer and a former New York Times correspondent — the association promoted rifle training and marksmanship. It did not actively challenge the Supreme Court’s view, stated in 1939, that the Second Amendment’s protection of gun ownership applied to membership in a “well regulated Militia” rather than an individual right unconnected to the common defense.

Obvykle se tvrdí, že NRA tlačila na politiky, aby upevňovali civilní zbraňovou legislativu. New York Times ale ukazuje, že John Dingell, dlouholetý člen správní rady NRA a reprezentant Sněmovny za Demokraty – musel prvně ze své pozice reprezentanta Sněmovny přesvědčit NRA, aby chápala Druhý dodatek jako ústavní právo na civilní držení zbraně (i mimo ozbrojené složky, jako je domobrana) a že s tím musí jít za politiky. Až po této myšlenkové změně mohla NRA začít tlačit na politiky a soudy, aby dosáhla rozšíření práva na civilní držení zbraní.

The group, he said, must “begin moving toward a legislative program” to codify an individual’s right to bear arms “for sporting and defense purposes.” It was a major departure from the Supreme Court’s sparse record on Second Amendment issues up to that point. The move would neutralize arguments for tighter gun restrictions in Congress and all 50 states, he said.

Na stránce amerického Nejvyššího soudu je neuvěřitelně krátký seznam vybraných rozhodnutí ohledně práva na držení zbraně:

• New York State Rifle & Pistol Ass'n, Inc. v. Bruen (2022)
• Caetano v. Massachusetts (2016)
• McDonald v. City of Chicago (2010)
• District of Columbia v. Heller (2008)
• Lewis v. U.S. (1980)
• U.S. v. Miller (1939)
• Presser v. Illinois (1886)
• U.S. v. Cruikshank (1876)

Ostatní témata jako náboženství, daně, zdraví atd. mají mnoho desítek přelomových případů.

Karel Dolejší se ve svém stopadesátémšestém útoku na rozsah evropské pomoci Ukrajině dopouští několika tak zjevných přešlapů až přemýšlím o jeho kredibilitě stran války na Ukrajině.

Přestože je zájem USA angažovat se ve věci evropské bezpečnosti takto omezen, udělali toho Američané pro porážku ruské intervence na Ukrajině více, než všechny ostatní západní země dohromady.

Proč se obtěžovat s dohady, když institut v Kielu počítá závazky, které podporovatelé Ukrajiny učinili? Jsou to sice jenom závazky ne realizované dodávky a nemůže zahrnout zbraně, které jejich dodavatel nepublikuje (viz dělostřelecké granáty z Bulharska a Jižní Koreje), ale je to naprosto nejlepší indikátor podpory porážky ruské intervence na Ukrajině. A ten říká, že instituce EU a její členské země se do 31. května 2023 zavázaly dodat podobně velkou podporu jako Spojené státy, 68,4 mld. € oproti 70,7 mld. € pomoci americké. Při započtení britské pomoci ve výši 10,5 mld. € pak už mnohem více. Ve vojenské pomoci mají prim Spojené státy, ale jejich podíl klesá, ale nelze se tvářit, že vojenská pomoc je ta jediná důležitá zvláště v kontextu toho, že americké nominální HDP je o 35 % vyšší než HDP EU, toho, že americký vojenský rozpočet je dvojnásobný oproti evropskému a toho, že takto byl vztah závislosti Evropy na USA v bezpečnostní oblasti koncipován (cynicky řečeno: USA jsou v situaci, jejíž jsou architektem).

Kancléř Scholz nadlouho zablokoval celé NATO ve věci dodávek zbraní, které Kyjiv potřebuje k osvobození okupovaných území. Když se konečně Berlín pod nezměrným zahraničním tlakem rozhoupal, bývalý ruský hlavní velitel na Ukrajině Surovikin už stihl vybudovat po celé délce fronty rozsáhlá polní a místy permanentní opevnění chráněná miliony min.

Britům nikdo nezabránil, aby Ukrajině své tanky dodali, a taky tak učinili. Podobně Američanům nikdo v dodávkách jejich tanků nikdo nebránil a až Německo je donutilo Ukrajině tanky Abrams aspoň přislíbit. Stejně tak nikdo nebránil východoevropským zemím dodat ještě více ex-sovětských tanků. I Portugalsko dosud dodalo více tanků než Spojené státy.

Kdyby Ukrajina západní pomoc, kterou dostává letos, obdržela ve stejném rozsahu před rokem, stačilo by to.

Jak dostatečně jasně říká Michael Kofman při současné ukrajinské ofenzívě se ukazuje, že zkušené jednotky se starým sovětským vybavení dosahují u Bachmutu lepších výsledků, než nové jednotky vyzbrojené Západními tanky a bojovými vozidly a vycvičené na Západě (“podle standardů NATO”) u Orichivu.

Dolejší se ve všech třech ukázkách příliš zabývá výzbrojí, kterou mají Ukrajinci k dispozici, ale klade disproporčně malý důraz na schopnosti ukrajinských jednotek provádět útočné operace ve větších celcích než je četa.

Naše domácí opatření na omezení spotřeby zemního plynu byla velice úspěšná. Za období 2022/2023 jsme ušetřili 8 % elektřiny (145 kWh) a 31 % plynu (300 m³) oproti předchozímu roku.

Úsporu elektřiny moc nechápu, máme ji jen na běžné domácí spotřebiče a spotřebu jsme nijak neomezoval – snad jen, že jsme míň používali elektrickou troubu.

Zato 31% úsporu plynu, který používáme na topení, ohřev vody a vaření, chápu zcela; kombinace o 3 stupně nižší teploty vytápění, teplého oblečení a teplých dek na spaní zafungovala.

13 hodin, které zachránily Británii (2010) je velice průměrný televizní dokument o tzv. Dni bitvy o Británii, 15. září 1940, dnu největšího německého leteckého útoku na Anglii za Druhé světové války.

O co víc je dokument průměrný, o to je nafoukanější. Jak z dílny TV UKIP.

Pokládá si třeba otázku, jak tak malá země jako Británie vůbec mohla sama odolat obrovské nacistické říší? Podle dokumentu tím, že se “semkla”. Tak určitě. Ale jsou i lepší odpovědi. Třeba proto že měla největší koloniální říši na světě, která byla jenom v malém ohrožení a která Británii zásobovala lidmi a zdroji? Protože dostávala vojenský materiál z neutrální Ameriky? Protože je ostrov? Protože měla tajný systém včasného varování, který odhalil nepřátelská letadla ve chvíli, kdy odstartovala (čti radar)?

Znechutilo mě, že dokument zamlčuje, že přes 500 pilotů – 20 % ze všech pilotů Bitvy o Británii vůbec! – bylo ze zemí mimo Británii (Kanada, Austrálie, Polsko, Československo, Francie atd.).

Taková nafoukanost se nevidí každý den. V roce 2010 ale asi docela standardní televizní výkon.

(Mimoděk vtipně působí – v dokumentu je to zmíněno, ale není nijak reflektováno –, že v roce 1940 nebyla pro Wales dedikovaná žádná letecká obrana...)

Základní otázkou Ukrajiny je, za jakých podmínek ukončit válku, aby na ni Rusko už nikdy nezaútočilo. Ukrajina doufala, že na sumitu NATO ve Vilniusu dostane pozvánku ke členství v NATO, což by ji v horizontu měsíců a let zajistilo bezpečnost.

Pokud pozvánku v budoucnu nedostane a pokud nenastanou jiné scénáře vývoje války (kapitulace, podmanění Ruskem, vstup na Ruskou stranu a nepřátelství proti Západu; nekonečná válka do vyčerpání všech zúčastněných; totální porážka Ruska) její jedinou možností na dosažení trvalého míru je podmiňovat ukončení války s Ruskem vstupem do NATO.

#ukrajina

Představy Pavla Barši v prvním díle podcastu Kolaps z 22. února 2020:

1. S odkazem na nedávné zabití iráckého generála Kásima Sulejmáního Barša tvrdí, že Blízký východ je kvůli ropě jedna z nejdůležitějších oblastí světa. Říkat takovouhle větu neironicky v únoru 2020 je vlastně za pět dvanáct, protože hned nato přišel covid-19 a enormní útlum světového hospodářství a tedy i spotřeby ropy. Ani s ohledem na dobrovolné zastavení dodávek ruské ropy a plynu do Evropy a íránské dodávky sebevražedných dronů Rusku po ruské invazi na Ukrajinu o dva roky později, váha tohohle regionu nevzrostla. Spíš naopak. Cokoliv se v něm děje – včetně protestů v Izraeli proti soudní reformě – je čím dál víc meh.

2. Doněcké a Luhanské lidové republiky jsou na Rusku prý podobně nezávislé jako Hizballáh na Íránu, a proto hrozí jejich provokace na ukrajinsko-separatistické frontě. Že by ony “lidové republiky” jednaly autonomně bylo směšné dávno před invazí, ale jak snadno je Rusko sluplo před rozšířením války proti Ukrajině, snad ukazuje i Baršovi, jak to bylo s jejich schopností jednat samostatně i v únoru 2020.

3. Barša tvrdí, že Rusko (a USA) se vzdalo snah o konvenční konflikt a povede už jen asymetrické konflikty. Asi není třeba příliš rozvíjet, že přesně o dva roky později Rusko na Ukrajinu zaútočilo nadmíru konvenčně – žádná hybridní válka, jen tanky a dělostřelectvo.

Tyhle blbosti nasekal během prvních 5-10 minut rozhovoru.

Pak už to bylo relativně OK, včetně správného odhadu, že se Spojené státy nebudou Evropy ptát na její názor ani stran evropských životních zájmů.

Michael Kofman v The Russia Contingency podcastu:

Rusko má historicky velký potenciál k narušování světového systému a že je tomu tak správně, protože je k tomu předurčeno. A proto se za dekádu od (budoucího) konce války v Ukrajině vrátí ke své nynější i minulé destruktivní politice, i když by teď bylo na Ukrajině poraženo (ale ne zničeno).