2021-24 Selhání CureVacu

Nechuť Evropanů k zvyšování cen pohonných hmot je zjevná. Po protestech žlutých vest ve Francii, které vyvolal plán na ekologickou daň z pohonných hmot, což zvyšovalo ceny benzínu hlavně pro ty, kdo levně bydlí v sídelní kaši a do města denně dojíždějí, Švýcaři v referendu odmítli zvýšení příplatku na pohonné hmoty pro auta nebo zavedení poplatku na letenky. Myslím, že se na tom se ukazuje, že nepůjde prosadit prosté zavedení ekologických daní, ale nízkouhlíkovou ekonomiku bude nutné financovat tak, aby ji nezaplatily firmy ne ti, kdo jsou na automobilitě závislí stran podnikání a dojíždění za zaměstnáním a službami do měst.

Pandemická opatření nejspíš způsobila vymizení dvou kmenů chřipky. Sad!

Uprchlice ze Severní Koreje Yeon-mi Park: Přední americké univerzity jsou podobně dogmatické jako severokorejský režim.

Zajímavé kolik z evropské agendy Bidenova administrativa bez velkých problémů přijímá: prvně patnáctiprocentní globální daň na platformě G7 (výměnou za ukončení evropské digitální daně v jednotkách procent), teď Trade & Technology Council EU a USA. TTC se zdá být jednak snaha o omezování vlivu BigTech, ale taky snaha o stanovování technických standardů, což je dost velká věc, o kterou se Čína delší dobu snaží a vidí v tom cestu, jak upgradovat svoji ekonomiku.

Maçães si povšiml, že EU chce v roce 2030 vyrábět třetinu baterií na světě a z domácích zdrojů pokrývat 90 % svých potřeb. Stejně jako já v 2021-22 se ptá, kdo dodá technologii výroby baterií, údajně by to mohla být kanadská Nano One nebo některá z čínských firem, prý je ale tlak na to, aby to byla evropská firma (pak ale vůbec není jasné, kdo by to měl být).

Jiný Maçãesův postřeh v jiném nedávném článku je, že EU sází na vodík pro skladování přebytečné energie a pro stroje, u kterých nelze využít elektromotory. Podle pozičního dokumentu EU jde v oblasti skladování o rozpojení výrobního a spotřebního cyklu elektřiny z OZE. Problém nízkouhlíkových zdrojů elektřiny (mimo jádra) je ten, že jsou nepravidelné: ne vždy svítí slunce nebo fouká vítr tolik, kolik je třeba pro spotřebu v síti. Pokud by aktuální poptávka po spotřebě byla vyšší než by bylo možné pokrýt z nízkouhlíkových zdrojů musela by se spotřeba někde omezit, aby nedocházelo k výkyvům napětí v síti (viz Texas v 2021-16). To samozřejmě není žádoucí a aby se nemusely zapínat uhlíkové zdroje jako elektrárny na zemní plyn, může se “pálit” vodík (výsledkem reakce s vzdušným kyslíkem je elektřina a vodní pára), který se vyrobil v době, kdy byl přebytek slunečního svitu nebo větru, a uskladnil. Takové uskladnění má být podle všeho relativně snadné a bezpečné.

Po klinických testech na 40 000 lidech v Evropě a Latinské Americe mRNA vakcína od CureVac dosahuje účinnost jen 47 %. Účinností se zde nejspíš myslí symptomatické případy a je otázka na kolik je vakcína účinná co do hospitalizace a smrti a zda má vysokou účinnost alespoň pro některé skupiny. Je to podobná účinnost jakou mají vakcíny proti chřipce. Nepochopitelné selhání. Podobné účinnosti by asi dosáhla vakcína od Sanofi/GSK, kdyby ji nezastavili ve druhé fázi a nepředělali. V testu se objevilo několik mutací a jen málo z nakažených bylo nakaženou původní variantou koronaviru, což asi znamená, že vakcína proti variantám SARS-CoV-2 chrání jenom málo. Akcie jdou do kytek a firma ztratila ale jen polovinu hodnoty. (Ještě že neinvestuju na burze, do CureVacu bych určitě šel.)

Těším se na články o tom, co se zvrtlo, protože jsem ještě minulý týden v [2021-24] předpokládal, že všechny mRNA vakcíny jsou jak přes kopírák, a proto v zásadě stejně účinné. Vakcína přesto bude možná v EU schválena (a členské země ji budou muset koupit...), protože EMA nestanovuje minimální účinnost vakcíny proti covidu (FDA má 50 %), ale asi budou politické tlaky na to odebrat až po předělání.

CureVac spadl o 40 % po ohlášení nízké účinnosti jejich vakcíny

Většina obrané střelby ozbrojených civilistů se děje na vzdálenost 3-5 metrů. Zdroje: studenti Toma Givense z kurzu Rangemaster, John Correia (ASP), Claude Werner aka “tactical professor”, který studoval střelbu losangeleských policajtů mimo službu.

G7 si uvědomuje, že čínský Belt and Road je v rozvíjejícím se světě úspěch a saturuje v nich hlad po investicích do místní infrastruktury (železnice, přístavy, zemědělství) a proto přichází se svou odpovědí nazvanou Build Back Better World. Jeho obsah je zatím sice nejasný, ale už má kostrbatý název jak vyšitý z výboru myšlení předsedy Si.

AstraZeneca uvítala, že jí belgický soud v předběžném opatření označil za stranu, která porušila své smluvní závazky vůči EU tím, že vyčlenila anglickou továrnu Oxford BioMedica (nejlépe fungující továrna v jejím portfoliu) z dodávek do EU, čímž způsobila výpadky dodávek. AZ je nucena, do září dodat EU 50 milionů dávek Vaxzevrie (ne že by o ně EU příliš stála), jinak zaplatí 10 € za každou chybějící vakcínu. EU ale zdaleka nedosáhla všeho, např. aby AZ dodala do září všech 300 milionů kontrahovaných vakcín. Anglickojazyčný tisk v zásadě přepsal tiskovku AZ, jediné Politico.eu svou zprávu opravilo: “Předchozí verze tohoto článku zkreslila verdikt soudu. Zpráva byla aktualizována tak, aby obsahovala vyjádření soudu a Komise.”