2021-16 Problémy indické republiky

Dokumenty ze série DokuVlna Rádia Wave natáčejí čím dál mladší dokumentaristé o čím dál banálnějších tématech (asexuálka, polyamorička, obnažování ve sprchách), v dokumentu o asexuálce jsem si chvíli myslel, že autorce a zároveň objektu dokumentu je asi tak 16 let, protože čte – podle ukázek – zjevně infantilní fan fiction o asexualitě Sherlocka Holmese, ve skutečnosti je jí přes dvacet.

Ruský analytik Leonid Ragozin ve Vinohradské 12 ukázal, jak je těžké pochopit politickou kulturu, ve které člověk nevyrostl. Pro Ragozina je jediným důvodem proč Evropa nepřipouští nákup Sputniku V to, že je vymyšlený a vyrobený v Rusku. Ragozin žije v lotyšské Rize, sleduje dění na evropské vakcinační scéně a dobře dobře ví i o tom, že Slovenský ŠUKL otestoval dodávku Sputniku V a označil ji za méně kvalitní variantu z Lancetu. Podle Ragozina to musí být politické rozhodnutí, protože v Rusku se jím očkuje a žádné problémy s ním nejsou (otestoval to nedávno sám na sobě), ani náhodou ho nenapadlo, že by to mohlo být administrativní rozhodnutí na základě věděckého rozboru. Stejně tak na otázku proč Evropská unie nepovolila Sputnik V odpovídá, že protože jde o apriorní nedůvěru ke všemu ruskému a ne třeba kvůli tomu, že Rusko není schopno dodat potřebnou dokumentaci, vývoj vakcíny byl neetický a jsou pochybnosti o několika úmrtích po podání dávky Sputniku V (viz zápisek 2021-15). Stejné nepochopení politického procesu vykazují Číňané, když demokratický proces v USA nebo Evropě mají jenom za šarádu a velice se pak diví, když např. jejich investice do infrastruktury vyvolají odpor u občanů, a politická podpora pro jejich projekty se začne drolit.

V Číně raší EV automobilky jako houby po dešti (z těch serióznější např. Xiaomi; z těch méně seriózních Evergrande, jehož akcie jsou nafouknuté jako ty od Tesly) a vytvářejí dojem, že vývoj a výroba EV je o řád jednodušší problém než výroba aut se spalovacím motorem a téměř ho redukují na: software + baterie + logistika/dodavatelské řetězce.

J.R. mi potvrzuje, že “nemožnost kopírování NFT artefaktů” ze zápisku 2021-15 je blbost a jde jenom o vlastnictví a jeho prokázání v blockchainu.

Vakcinace v ČR jde zjevně dobře, protože se za včerejšek vykázalo jen 51 199 dávek vakcín proti covidu-19. Před měsícem jsme se za takové číslo mohli leda modlit.

Jak jsem v zápisku 2021-15 do jisté míry předvídal, Valneva to v EU zabalila a nebude dál vyjednávat o dodávkách své inaktivované vakcíny, rozhodnutí asi dost napomohlo to, že EU do budoucna sází na mRNA vakcíny a že čínské inaktivované vakcíny mají malou účinnost proti novým variantám.

Koronavirový záchranný balíček může v EU pokračovat poté, co německý federální ústavní soud odmítl zavést předběžné opatření, které by německému prezidentovi zabránilo zákon podepsat. Deset zemí balíček zatím neschválilo (ČR schválila v březnu). Teorie za tímhle podáním je taková, že německá ústava nedovoluje federální vládě garantovat jiné než německé dluhy a tenhle balíček je o sdíleném evropském dluhu (dluhopisy vydá ECB). O meritu věci se ještě bude rozhodovat, ale už teď se zdá, jaký názor na soudu převažuje. Sledoval jsem minulý rok při projednávání záchranného balíčku, že německá vláda si vůbec nepřipouští, že by nemohla garantovat sdílený dluh.

Predikce: Německý ústavní soud do dvou let přijme nadřazenost ECJ.

David Baddiel o tom, že s vymýcením antisemitismu se v americké a britské progresivní politice nepočítá (ač jsou židé nejvíce napadanou menšinou), protože jsou považování za “bílé a bohaté”, tedy za někoho, koho netřeba chránit.

Baddiel vypráví zajímavý vtip, který by mohl leckoho na první pohled urazit, ale při hlubším rozboru je to vlastně komentář k diskuzi o nepřítomnosti Boha na Zemi, a zvláště o Jeho nepřítomnosti za holokaustu z toho důvodu i nemožnosti v Něj/Němu věřit:

Žid, přeživší holokaustu, zemře dlouho po válce z přirozených příčin, dostane se do nebe a setká se s Hospodinem, který se ho ptá: “Řekni mi nějaký vtip, co se říkal u vás v koncentráku.” Žid mu jeden vtip povypráví a Hospodin na to, že mu to nepřijde vůbec vtipný a Žid mu odpoví: “Nepřijde ti vtipný, protože jsi tam nebyl.”

Po odhalení ruského útoku ve Vrběticích 2014, ČR žádá solidaritu od EU a NATO, aby útok odsoudili a ideálně vyhostili nějakého toho diplomata špeha. Je to už X-tý případ toho, že ČR žádá solidaritu: vakcíny (Izrael, Francie, jednání na Radě EU v březnu/dubnu, celoevropská vakcinační kampaň jako taková), převozy pacientů do Německa, záchranný balíček a teď Vrbětice... Kdy a jak to ČR splatí?

Predikce: ČR bude donucena přijmout Dublin IV (reforma migrační politiku a přijímání migrantů z hraničních zemí EU ostatními zeměmi) a implementovat závazek EU k uhlíkové neutralitě (ČR ho spolu s V4 dlouhou dobu blokovala a přijala ho až pod příslibem solidárních příspěvků na zelenou transformaci, ale stejně mi přišlo, že ČR se k uhlíkové neutralitě přihlásila docela snadno a v ČR se o tom moc nediskutovalo a očekávám, že příští vláda bude mít velké problémy s implementací).

Policie konečně provedla zátah proti proruské “domobraně”, jejíž členové se účastnili nebo podporovali Rusko na Donbasu. Policie trochu směšně tvrdí, že “rozsáhlý zásah nesouvisí s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích”, přestože je zjevné, že to souvisí politicky, dřív by vláda nenašla odvahu na proruské pošuky zacílit, v téhle atmosféře se to sfoukne spolu s Vrběticemi. Jednotlivce zatím stíhají za terorismus.

Predikce:

  1. Možná to rozšíří na celou organizaci “Českoslovenští vojáci v záloze za mír” a rozloží ji podle Zákona o nakládání se zbraněmi, který zakazuje ozbrojené paramilitární skupiny (“domobrany”).
  2. Vzhledem k tomu, že situace s Ruskem kvůli Vrběticím eskaluje, poskytuje to pro policii a tajné služby skvělé politické prostředí pro to, aby najednou vyřídily veškerý backlog, co mají na Rusko přichystaný (špioni, kteří právě přišli o řídícího důstojníka; občané ČR, kteří vyzrazují tajné informace; ovlivnění a podplacení čeští politici).
  3. Rusko může eskalovat a hrát game of chicken docela dlouho, aby neztratilo tvář vůči malé zemi, bývalému satelitu, zvlášť kdyby ČR poslala na Rusko EU a NATO, očekávám, že to nějaký český občan odskáče na zdraví nebo svobodě; Ivan Safronov dostane exemplární trest.

Aktualizace exportu vakcín z EU: V zápisku 2021-12 jsem psal:

Ukázalo se, že EU exportovala 77 milionů vakcín do celého světa (UK 10 milionů, Kanada/Mexiko/Japonsko do 5 milionů, COVAX, 1m dokonce do USA...), 88 milionů použila pro svůj vnitřní trh, z toho 62 milionů se už podalo.

Update: EU exportovala o 37 milionů dávek vakcín více než si rozdělila. 52 milionů zamířilo do Japonska, 16 milionů do Británie. Tolik k vakcinačnímu nacionalismu EU a k hrozbám EU, že zastaví dodávky těm, kdo nebudou sdílet vakcíny nebo prekurzory. EU se zjevně rozhodla, že produkce v EU je dost velká na to, aby do konce léta byla proočkovaná celá populace a že kdyby si vynutila přísun dávek rychleji, budou z toho jenom problémy a zisk malý. Zvlášť když se každý měsíc evropská produkce zdvojnásobí, koncem roku bude 53 továren produkovat 3 miliardy vakcín ročně.

Rusko údajně stahuje vojska z Krymu a z okolí Ukrajinské hranice, někteří se hloupě těší, že válka je zažehnána a že Rusko jen tak hrozilo. Počkal bych asi tak týden, jestli se Rusové stáhnou a až pak měl za to, že situace je zklidněná. Podle Dolejšího stáhli nejspíš jenom menší část a zbytek zůstal.

V indickém státě Západní Bengálsko se rozšířily nová varianty covidu B.1.617 a B.1.618, které údajně provedly “immune escape” proti vakcínám díky trojité mutaci na spike proteinu. Zajímavé je, jak obě varianty mezi únorem a březnem převálcovaly staré varianty. Evropské země reagují zastavením letů z Indie a zavedením karantény po příjezdu.

Facebook, LinkedIn a Clubhouse nezabránili úniku uživatelských dat, věc bagatelizují a snaží se přinutit irský dohlížecí úřad, aby věc neřešil, protože pokuty jsou značné. Ostatní země EU nejsou nakloněny ve prospěch Big Tech tak jako Irsko, kde americké firmy platí korporátní daň za služby v Evropě a snaží se úniky vyšetřovat samy a nutit tak Irsko, aby skutečně vyšetřovalo.

USA mají na skladu cca 100 milionů vakcín (60 milionů schválených vakcín + 35-40 milionů nechválené Vaxzevrie) a každý den na sklad přibude 1 milion dalších. V situaci, kdy svět lační po jakýchkoliv vakcínách a je závislý na exportu z EU, Indie, Číny a Ruska, kdy EU vyváží vakcíny přes oceán do Mexika a Kanady a kdy africké země rozmýšlejí jestli risknout použití prošlý vakcín, je jednání USA zločin. Jsem naprosto znechucený.

Biden a před ním i Trump přikázali americkým firmám prioritně plnit dodávky pro výrobu amerických vakcín což v podstatě znamená zákaz exportu surovin do Indie ve chvíli, kdy tam začíná druhá a mnohem nakažlivější a smrtelnější vlna. Úplně nechápu, jak je to možné, protože dodávky surovin do Evropy pokračují: AstraZeneca má problémy s produkcí séra v EU a tak ho dováží z továrny v Marylandu. Nedostatek surovin v Indii se někdy spojuje i se “zákazem dodávek” z Evropy, německou kritikou indického farmaceutického průmyslu a urgence na plnění dodávek surovin nutných pro evropské vakcíny ze strany Indie.

Wikipedia:

A lakh ... is a unit in the Indian numbering system equal to one hundred thousand. In the Indian 2,2,3 convention of digit grouping, it is written as 1,00,000. For example, in India 150,000 rupees becomes 1.5 lakh rupees, written as ₹1,50,000 or INR 1,50,000.

V Indii při druhé vlně covidu umírá oficiálně 2000-3000 lidí denně (neoficiálně až 5× tolik). V Indii je nedostatek lékařského kyslíku a proto mnozí umírají před nemocnicemi, kam je svážejí jejich příbuzní (sanitek je málo, není jasné, která nemocnice přijímá nemocné covidem), indické státy odmítají posílat kyslík tam, kde je ho nejvíc třeba. Manoj Joshi píše, že se tím odhaluje, že Indie je v základu pořád středověká společnost, která nedokázala vybudovat funkční stát a při prvním vážném problému všichni spoléhají na své rodiny a džáti (“kasty”).

Selhání indického státu je nejlíp vidět v kontrastu s Čínu, která si vybojovala nezávislost na koloniálních velmocech (Japonsko, evropské mocnosti) ve stejné době, ale čínská ekonomika je při stejném množství obyvatel 5× větší, průměrná doba dožití je v ní o 7 let delší, má 9× více nemocničních lůžek, covid zvládne s neznámým (čínským statistikám se nedá věřit), ale zjevně relativně malým množstvím nakažených a mrtvých.

EMA bere v potaz, že covidové vakcíny založené na adenovirovém virovém vektoru mají podobné problémy se vznikem krevních sraženin a předpokládá, že do budoucna bude s výrobci covidových vakcín řešit vhodnost téhle technologie. Samozřejmě mě těší, že jsem si v zápisku 2021-15 všiml, že všechny vakcíny založené na virovém vektoru mají podobný problém.

V článku Petera Bednára o Okamurově knížce jsem narazil na zajímavý urbanistický termín město krátkých vzdáleností, což je takové město, ve kterém si člověk obstará všechny základní potřeby (např. nákup potravin, drogerie, domácí potřeby, restaurace, park, škola/školka, lékař, divadlo/kino) nanejvýš 10-15minutovou cestou pěšky, na kole, nebo MHD. V nějaké formě se tenhle koncept snaží naplnit Vídeň, Brno, i Praha. Někteří propagátoři si do toho promítají touhu “starých zlatých časech” (...Smíchov, Karlín nebo Nusle. Obyvatelé těchto předměstí zpravidla pracovali ve stejné ulici nebo dokonce v témž domě, kde bydleli, nakupovali v krámě v témž bloku, muži chodili večer po práci do hospody na rohu a děti do školy o pár bloků dál.) nebo chtějí omezovat růst některých měst (Do Prahy míří ale i část populace z jiných měst a venkova. Metropole ale není nafukovací a tak by mohla pomoci i krajská města. “Včas začneme dělat infrastrukturu okolo, aby města jako Hradec, Plzeň nebo Pardubice se staly samostatnými klastry a uměly komunikovat mezi sebou bez napojení na Prahu,”) – přitom ČR potřebuje přesný opak: dvoumilionovou Prahu a milionové Brno, kde se můžou rychle prosadit platformové služby, které budou těžit z vysoké hustoty osídlení, trend, který se prosazuje i v chudších “tier 2” čínských velkoměstech.

Lícuje to s mým novým bydlení (nebo aspoň mou představou o něm), kterou jsem zaznamenal v zápisku 2021-14.

Vzdálenosti k jednotlivým službám od domova podle Google Maps:

Třetina Brna byla v sobotu šest hodin bez vody kvůli poruše v kolektoru:

Vzhledem k tomu, o jak masivní výpadek jde, nedokáží vodárny zajistit dostatek cisteren s vodou. „Tolik cisteren samozřejmě nemáme, pro nás je teď prioritou zásobování nemocnic, těch důležitých objektů. Budeme se snažit obnovit dodávky vody v co nejkratší době,“ řekla mluvčí BVK Renata Hermanová. Voda totiž neteče například v Úrazové nemocnici.

Vzhledem k probíhající klimatické změně a zvýšené pravděpodobnosti výpadků energie, tepla, vody atp. mi dává naprostý smysl, jak jsem psal v zápisku 2021-14, připravit se na podobné situace. V tomhle případě voda, ale taky trvanlivé a konzervované potraviny a alternativní zdroje energie a tepla.

Texaský blackout v únoru 2021 způsobila vlna extrémně studeného vzduchu z Kanady, který přinesl nízké teploty a sněžení po dobu jednoho týdne. Plynové, větrné a v menší míře i uhelné, jaderné a solární elektrárny byly vyřazeny z chodu – na soláry napadal sníh, voda v řece pro chlazení jaderek zamrzla, zamrzl zemní plyn v trubkách, zamrzly i rotory větrných turbín – ale zvyšovala se poptávka po elektrické energií na vytápění domů. Tamější domy mají nejspíš jenom minimální izolaci, jsou proto bez vytápění hned studené. Protože Texas není napojený na východní ani západní elektrickou síť USA a Kanady, musel místní regulátor řešit výkyvy ve frekvenci proudu odpojováním domácností na úroveň aktuálního připojeného výkonu elektráren. Desítky lidí umrzly, lidé se stěhovali za příbuznými do míst s elektřinou, nebo odešli do “ohřívacích stanů”.

Úložištěm energie pro má malá elektrická zařízení by mohla být nabíjecí stanice, která se dá v případě potřeby dobíjet z přenosného solárního panelu. Takový panel dá v zimě asi 15-20 % svého maximálního výkonu, což je u běžného přenosného 100 Wh panelu asi 15-20 W za hodinu, při 5 hodinách denního svitu je to 75-100 W za den. Vhodné to může být leda na malá elektrická zařízení jako mobily, rádio, světlo atp. (běžný elektrický radiátor o 2000 W by to pohánělo pár minut denně...).

Čínská video platforma Kuaishou (mimo Čínu známá jako Kwai), oblíbená především mimo Tier 1 města, má zajímavý byznys model. Místo snahy o co největší šíření virálního obsahu (jako např. TikTok), se snaží vytvořit vztah mezi konkrétními tvůrci a diváky tím, že od jistého množství shlédnutí tohle video nenabízí dalším uživatelům v domácím feedu, ale preferuje videa s menším množstvím shlédnutí. Tvůrci na Kuaishou jsou obyčejní lidé dělající docela obyčejné věci: někdo zpívá populární hity, někdo maluje keramiku. Videa jsou v kontrastu s TikTokem pomalá a nevypointovaná, pokud mají nějaký scénář, tak je to z toho bolestivě vidět. Sledují lidé mimo Tier 1 města (Peking, Šanghaj, Kuang-čou, Šen-čen), města, kde “lidé mají dost času na pomalá videa”.