2021-14
Rusko posílá jednotky ze Sibiře k ukrajinské hranici. Nátlaková taktika na americkou vládu? Ze strany Ruska nebyla zatím slyšet žádná záminka (“ukrajinští fašisti”, “touha Rusů na Ukrajině po nezávislosti”).
Vinohradská 12: Nelly, Eek a další covidoví mutanti. V Rakousku byla minulý rok z jedné čtvrtiny zastoupena jihoafrická varianta, ale byla postupem času vytlačena britskou variantou. Podobně v Belgii je už delší dobu brazilská varianta zaseknutá na 3 % a neroste. To znamená, že britská, brazilská, a jihoafrická varianta jsou podobně nakažlivé a ta, která se rozšířila jako první se už nenechá vytlačit. Když vědci (Jan Pačes) simulovali mutace koronaviru, zjistili, že ty nejnakažlivější mutace jsou už přítomné v britské, brazilské a jihoafrické variantě a koronavirus už proto nebude nakažlivější. Tahle překotná fáze mutací viru časem pomine a na virus budou vnikat evoluční tlaky, které upřednostní mutace, které budou méně smrtelné, protože tak virus nakazí více lidí (totéž se stalo u chřipky). Nebezpečnější mutace můžou vzniknout až se v jednom hostiteli setká s chřipkou. Moje naivní hypotéza: možná jsme měli “štěstí”, že se tu rozšířila britská varianta, která není tak rezistentní vůči vakcínám první generace.
Valneva konečně dokončila fázi ½ své inaktivované vakcíny proti covidu a začne s fází 3 a předpokládá, že UK dodá 60 milionů dávek do konce prvního čtvrtletí 2022. Predikce: Jako všichni ostatní producenti vakcíny bude mít problémy s fází 3 a následnou produkcí, 60 milionů dávek do konce roku 2022 UK nedodá. EU s Valnevou dokončila jenom průzkumná jednání a smlouvu neuzavřela, taktéž s Novavaxem.
Deborah Seligsohn: Odhalit nové nemoci je těžké. Čína měla po SARS-CoV-1 dobrý systém záchytu nových nemocí (odhalila případy ptačí chřipky), ale polevila v pozornosti. Covid se v prosinci 2019 objevil v USA a Itálii, s ním přišlo i jisté množství případů zápalu plic. Kdyby byl systém záchytu nových nemocí v USA a EU lepší, covid mohl být odhalený dříve a nemuselo by se spekulovat, jaký měl vliv mělo čínské tutlání mezi 10. a 21. lednem 2020.
WHO zatím neví, jestli očkovaní nemůžou přenášet koronavirus...: “Světová zdravotnická organizace (WHO) nepodporuje zavedení vakcinačních pasů pro cestování mezi zeměmi, uvedla mluvčí, podle které není jisté, že očkování brání šíření koronaviru. (ČTK)” Predikce: plně očkovaní přenášejí covid jen v minimální míře (LOL docela cheap predikce :) ).
The Wire China: The benefits of engagement: Americké společnosti v Číně obrovsky investovaly (Nike, Apple, Intel, ...) a prodávají tam až z 40 % svého zboží (taktéž viz 2021-13 o tom nakolik je VW závislý na prodejích v Číně).
Témata, která mě nezajímají: Navalnyj (otrava, věznění), Bělorusko (odpor proti Lukašenkovi)
EMA i britská MHRA připustily, že nelze vyloužit vztah mezi krevními sraženinami a vakcínou od AZ. Ještě nedávnou se Britové tvářili, že je to celé spiknutí ze strany Evropanů proti britské vakcíně, protože v Británii “žádné sraženiny nezaznamenali”.
Sam Harris o rostlinném a “laboratorním” mase: Pro mnoho problémů dneška (globální změny klimatu, jedení masa) je nutné, aby lidi změnili chování, ale ukazuje se, že není možné je přesvědčit jako jednotlivce (přesvědčování veganů a ochránců zvířat o nutnosti osobní změny funguje jenom minimálně). Co může fungovat je nabídnout ty správné věci (rostlinné a “laboratorní” maso, elektrická auta) jako lepší a levnější alternativy masa ze zvířat a aut se spalovacími/vznětovými motory. Od roku 2015 roste poptávka po masových alternativách, kterou táhnou hlavně ti, co chtějí trochu snížit svou spotřebu živočišného masa, ne vegani/vegetariání, protože těch je příliš málo (pár procent populace) a často mají odpor k něčemu, co vypadá a chutná až příliš jako živočišné maso (za sebe potvrzuju). Zdá se, že dost už bylo vyzkoumáno na to, aby taková masa byla úspěšná a rentabilní v sektoru lidí, co chtějí trochu snížit spotřebu živočišného masa. Je třeba toho ještě hodně domyslet v oblasti chuti, textury, ceny a produkce velkého rozsahu.
Lillian Li: Čínské “superappky” se nesnaží dělat jednu věc, a dělat ji dobře (jako např. YouTube – streamování videí), ale snaží se uživateli poskytnout všechno, co snad kdy mohl potřebovat, a zaplatit za to, tj. snaží se uživatele “vlastnit”. Platforma například půjde i do málo výdělečného byznysu například i proto, aby zákazníkům, které tam získá, později poskytla donášku jídla, taxi, mikropůjčku atd. Doufají taky, že dojde u zákazníků k “upgradu” tj. že si zvyknou na poskytovanou službu a když budou mít v budoucnu více peněz, zaplatí si kvalitnější služby s vyšší marží. Jeden technologický šéf ke kopírování funkcí jiných platforem: Pokud můj tým do týdne neimplementuje úspěšnou funkcionalitu konkurence, je neschopný (je za tím schovaná představa, že je zbytečné ztrácet čas inovováním tam, kde nám chybí úspěšná funkcionalita konkurence, protože implementovat něco existujícího a úspěšného je “low-hanging fruit”).
Problémy Sputniku V v Evropě: nevyjasněná úmrtí po podání vakcíny, nucení vojáků, aby si ji dali píchnout, Slováci rozborem dodané látky zjistili, že je jiná než ta publikovaná v Lancetu (Rusko žádá o vrácení vakcín).
32 % lidí by se raději nechalo naočkovat Sputnikem V teď než měsíce čekat na schválené vakcíny.
Ivan Krastev: Členské státy kritizují EU za to, že rozhoduje pomalu a není ochotná riskovat, ale když na to dojde, tak taky rozhodují pomalu (můj příklad: viz německé rozhodování za první vlny, jaká opatření zavést, jestli bude třeba lockdown), nejsou ochotné riskovat (můj příklad: mnohým zemím trvalo než zavedly povinné roušky, čekaly na 100% jistotu, že nákaza se šíří i od asymptomatických jedinců). Když se rozhoduje ve chvíli, kdy se už nic neriskuje, je jasné, že se prohrává. Domlouvání smluv o vakcínách s farmaceutickými společnostmi trvalo dlouho, protože se EU snažila maximalizovat užitek z příliš mnoha věcí najednou (cena, právní odpovědnost firem).
Rao o akcelerovaném post-covidovém světě: Covid akceleroval některé procesy o desítky let (home office je dnes tak častý jako by byl v roce 2040, kdyby nebyl covid, podobně dovážky potravin, investice ekologických aktiv, mRNA vakcíny). Do jaké vzdálené budoucnosti skočil můj život? Jak přizpůsobit svou kariéru tomuhle akcelerovanému světu, abych z něj měl prospěch? Autor:
32/ Then you can think about the specific persistent units in your life, and how they might change or should change. In my case, I’m already thinking of living situations and travel plans in ways that I didn’t expect to be until 2031. I moved to a bigger apartment last year, and will probably look for a bigger place in a smaller city in the next few years. My domestic travel is probably going to go sharply down but my international travel and living might go up.
Predikce (výhled 5-10 let): Během covidu se stěhuji do menšího, levnějšího, sevřenějšího města, do bytu, který je větší než ten současný a s ohledem na budoucnost připravený na pohodlné bydlení i velké rodiny. První dva roky home office, pak co-workingová kancelář 10-15 minut od domova. Pokud změním práci, tak bude opět home office/co-working. Velké týdenní nákupy pouze skrz online platformy, menší nákupy specializovaných potravin (delikatesy, veganské jídlo) taktéž jednou týdně ve vzdálenosti 15 minut od domova, obdobně kavárny, restaurace. Vytvoření zásob potravin a vody na týden pro případ lockdownu nebo výpadku energií (spacáky, teplé oblečení do zimy, baterie pro mobilní zařízení, FM rádio).
Martin Jacques o světě, ve kterém vládne Čína (z roku 2012 v Melbourne): Číňany mají zájem o kompetentní stát (mmj. udržování stability, prosperita), Západ po státu chce udržování demokracie – proto jsou naše státy demokratické, ale ne nutně kompetentní (viz též demokratický, ale zkorumpovaný indický stát). Postřeh: přednáška dobře odsýpá a obsah se často věnuje postavení Austrálie v Asii/Oceánii a jejímu vztahu k Číně, ale obecenstvo se nudí, zívá, šoupe nohama, kouká do mobilu... něco mi uniklo?
Nepokoje v Severním Irsku: Severoirská policie provedla zátah na gangy prodávající drogy, ty si to nenechaly líbit a začaly vyvolávat nepokoje v unionistických baštách Derry a Belfastu. Útočili proti policii a celním úřadům, tj. místech kontroly importu zboží z Británie do Severního Irska (Severní Irsko je v celní zóně EU, protože Protokol o Irsku a Severním Irsku stanoví celní hranici mezi EU a Velkou Británií v Irském moři). Nespokojenost v Severním Irsku je důsledkem brexitu, který obnažil dohodu z Velkého pátku jako neschopnou dosáhnout míru bez toho, aniž by Irsko, Severní Irsko a Velká Británie byly ve stejné celní zóně.
Predikce: Až se situace vyhrotí v dlouhodobou násilnou krizi, bude jasné, že hranice nemůže být ani na ostrově ani v moři, budou jenom dvě řešení: (1) EU bude pod tlakem, aby ustoupila od podmínky, že UK musí kontrolovat zboží importované do Severního Irska (pak by měl Macaes pravdu, že byla od začátku blbost trvat na neexistenci tvrdé hranice na irském ostrově), nebo (2) VB vstoupí celá do Evropské celní unie nebo EEA (oboje by negovalo brexit, druhé by znamenalo “protektorát” EU nad VB, která by musela implementovat unijní legislativu bez toho, aby o ní rozhodovala).
Macaes (2017): EU se nebála brexitu, protože se z EU do Británie exportovalo jenom málo, zatímco v opačném směru 40 % veškerého exportu. EU ale nepřemýšlela nad tím, že nejde jenom o export finálních výrobků, ale i o narušení dodavatelských řetězců. Někteří evropští výrobci importují součástky nebo odesílají svůj polotovar do Británie, mohlo by se tak stát, že některým výrobcům se zvýší náklady nebo rovnou přesunou výrobu do Británie, protože tak provádějí většinu práce (Nissan).
Macaes o tom jak Čína porazila koronavirus: Čína měla jasnou představu o tom, co se v základu děje: Virus se snadno šíří z člověka na člověka, nelze spoléhat na jednotlivce, že se budou chovat zodpovědně, nepůjde to zastavit jinak než lockdownem. Lockdownem, jehož skoro všechny prvky známe i z Evropy, ale ne na jednom místě a v tu samou dobu: zákaz vycházení z bytu po celý den, internace nakažených (i když ne nutně nemocných, tím méně, že by hospitalizaci nutně potřebovali) v polních nemocnicích a hotelech, zapečetění bytu (páskou nebo zatlučením hřebíků do dveří), kontrola dodržování lockdownu ze strany státních struktur (policie, členové strany, domovníci, všechny druhy úředníků i těch, co se jinak nezabývají veřejnou bezpečností), donáška základních potravin do bytu nebo bytového komplexu, několikanásobné testování celého města na covid atp. (viz též Deník z Wu-chanu od Fang Fang). Přístup objektivně vzato brutální, v Evropě jen pro málokoho myslitelný, ale účinný.
One comparison that often struck me between the way China and Western democracies dealt with the threat was this: China seemed determined to do what was necessary to obtain results in the most direct and obvious way, while Western democracies stopped to ask a previous question: what is the proper or adequate way for a society such as ours to act in order to fight the virus? I think there are two ways to look at this odd intrusion of a theoretical question at a moment of peril. First, you could regard it as an excess of ideology. Everything, even survival, has become an ideological question and under these circumstances effective action becomes impossible. But you could also regard it as the deliberate resistance to instinctive reactions or the vague remembrance of a kind of philosophical questioning stopping us from going through life with little or no thought. Be that as it may, it illustrated an obvious difference between the way Chinese and European authorities approached the pandemic, helping explain the relative failure of the latter.
EU Scream podcast o tom, proč by měla von der Leyen odstoupit a proč neodstoupí (tratili by všichni – Parlament i MS).