2021-23 Nic než mRNA vakcíny
Epidemie covidu bude patrně v jisté formě pokračovat, i když už bude hodně naočkovaných, a to mezi neočkovanými a těmi, kdo si nevyvinuli dostatečné protilátky, viz pokračující epidemie mezi neočkovanými v USA a UK. Jen jeden z 25, tj. 4 %, nově nakažených v UK jsou plně očkovaní jedinci, což je v souladu s očekávanou účinností vakcín. Podobně Chile, kde vláda oznámila, že od soboty opět zavede lockdown v metropolitní oblasti Santiaga de Chile, který se dotkne asi sedmi milionů lidí. Důvodem je stále špatná epidemická situace a přetížený zdravotnický systém. A to je Chile jednou z nejlépe očkujících zemí. Vzhledem k obavám o účinnost inaktivované vakcíny od Sinipharmu v Maďarsku, po jejíchž dvou dávkách si mnozí lidé nevytvořili protilátky (zjišťováno sérologickým testem), tomu že Bahrajn, UAE a Seychely začínají dávat třetí dávku Sinopharmu a a tomu, že některé země EU odmítají očkovat vakcínami založenými na virovém vektoru od J&J a AZ je nanejvýš nutné očkovat jen mRNA vakcínami a všechny ostatní typy postupně utlumit a továrny přeorientovat na mRNA vakcíny.
Podobně též Tabarrok: A Half Dose of Moderna is More Effective Than a Full Dose of AstraZeneca.
Česko nebylo schopno samo od sebe vytvořit koherentní Národní plán obnovy, až Komise ho musela dotlačit k tomu, aby byl plán vnitřně propojený. Plán samotný vznikl tak, že ministerstva ze šuplíku vytáhla projekty, na které zatím nebyly peníze a dala je do plánu, žádná jednotná vize v Česku neexistuje (oproti Dánsku); Česko neví, jaké by chtělo za 10 let být, a proto neplánuje. Relativně nejmenší problémy byly s plánem na digitalizaci, největší pak s ekologickými projekty – Česko se tváří jakoby uhlíkově neutrální Evropa byla jen taková přeháňka, která Evropu zase přejde, tak proč se s tím vůbec otravovat dopředu... Reformní funkci plán téměř neplní, je pouze o ekonomickém stimulu směřovaného do zelených a digitálních technologií. Datový analytik ČRo Boček předpokládá, že komunikace vlády s Komisí bylo dost na to, aby Komise byla s plánem rámcově spokojená, a bez větších problémů ho schválila. O schvalování na Radě, tedy že do plánu můžou mluvit jiné členské země, se v podcastu vůbec nemluvilo.
Při procházce městem jsem si všiml nově naistalovaných vlajkových stožárů před budouvou Ústavního soudu s českou, ale i evropskou vlajkou. Jeden by si říkal, co dělá zrovna evropská vlajka na Ústavním soudu ČR, ale pak jsem si vzpomněl na těsně předcovidový Klimešův rozhovor s předsedou soudu Rychetským:
Už dnes to vidíme při konfrontaci českého a komunitárního práva Evropské unie. Dlouho jsme žili v doktríně, že se zde aplikují tři právní systémy – právo národní, mezinárodní a evropské. A vycházelo se z toho, že jde o separované systémy. Takže evropské právo je výlučnou doménou Evropského soudního dvora a my můžeme posuzovat jen to, zda bylo ústavně převedeno do českého právního řádu. Tedy proceduru, nikoliv obsah.
Dnes už víme, že je to naprosto neudržitelný koncept, české a evropské právo se zcela prolíná.
V Česku je navíc problém, že jsme evropské právo nikam hierarchicky nezařadili. Má sice aplikační přednost, ale s jednou výjimkou jsme ještě neřešili střet českého ústavního a komunitárního práva. Tou výjimkou byla kauza takzvaných česko-slovenských důchodů, kde jsme skutečně odmítli respektovat rozsudek Evropského soudního dvora. Šlo ale o velmi výjimečný případ, který nemůže mít precedenční sílu. [...]
Český ústavní soud se stane i evropským v tom smyslu, že bude pokládat takzvané předběžné otázky do Lucemburku. Nikdy jsme takovou otázku zatím nepředložili, ale už se bez toho neobejdeme.
Dosavadní doktrína se musí opustit, nelze už ani pomalu odlišit, co je české právo a co evropské. Budeme muset vést dialog a nebude to jednoduché.