hello darkness my old friend

i've come to talk with you again

Petr Pavel opět promluvil. Sdělil obyvatelům Česka (ne však občanům, k těm nemluvil), že obrana by nemělo být politické téma:

Je to důležité, abychom si to připomínali právě před nadcházejícími volbami, aby se z bezpečnosti a obrany nestávalo politické téma.

A proč by mělo, že? Evropa včetně Česka se dohodla, že budou vynakládat 5 % HDP na obranu a související výdaje a neproběhla o tom, snad s výjimkou Španělska, nikde diskuze ani odpor. Vlády, které mají zrovna moc v členských zemích NATO, se rozhodly, že vyčlení 5 % svého HDP na jistý účel, a nikdo ani nepípl. Nemluvě o tom, kolik z toho půjde do Ameriky, která má hlavní zájem na tom, abychom bezuzdně utráceli za jejich zbraně. Už teď za ně dáváme 60 % celkových výdajů na zbraně.

Pavel také přípomněl, že jednotlivé země by se měly podle článku 3 Severoatlantické smlouvy zasadit o svou vlastní bezpečnost:

Proto se dnes kromě článku pět o kolektivní bezpečnosti hovoří také stále více o článku tři, tedy o tom, že každý stát musí především zajistit veškeré prostředky pro vlastní obranu, a teprve potom může spoléhat na to, že mu pomohou ti ostatní.

Článek 3 konkrétně říká:

V zájmu účinnějšího dosahování cílů této smlouvy budou strany, individuálně i společně, průběžnou a účinnou svépomocí a vzájemnou pomocí udržovat a rozvíjet svou individuální a kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.

V kontextu spojení středněvelkých evropských zemí, které samostatně nemůžou samostatně nikdy odolat ruskému útoku – viz podcast Sky News Wargame, kdy má Británie hned první den útoku ze strany Ruska velice omezené možnosti, jak pokračovat – a není nic, co by kterákoliv například z pobaltských zemí mohla udělat, aby vydržela dobře naplánovaný nápor Ruska byť jen pár týdnů. K čemu stavět vlastní obranu, když základy té kolektivní jsou shnilé.

Možná mohl pan prezident zmínit i článek 2 smlouvy, kde se hovoří o tom, že hospodářský konflikt mezi členy aliance je vyloučený a že členové mají mít přátelské vztahy a rozvíjet své svobodné instituce:

Strany budou přispívat k dalšímu rozvoji mírových a přátelských mezinárodních vztahů posilováním svých svobodných institucí, usilováním o lepší porozumění zásadám, na nichž jsou tyto instituce založeny, a vytvářením podmínek pro stabilitu a blahobyt. Budou usilovat o vyloučení konfliktu ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat hospodářskou spolupráci mezi kterýmikoli stranami nebo mezi všemi stranami.

Tohle všechno USA vůči Evropě od začátku roku porušují. Útočí na ní hospodářsky (cla, snaha o přetáhnutí jejího průmyslu), označuje jejich Unii za projekt, který vznikl jen proto, aby Ameriku ojebal a hrubě na nás tlačí v přijímání a uplatňování zákonů, které se vztahují mimo jiné na americké firmy podnikající v EU (DMA, DSA, digitální daně, …), tedy omezuje naši svobodu (paragraf 899 označený jako “Prosazování nápravných opatření proti nespravedlivým zahraničním daním” ve “velkém krásném zákoně”).

Ne na Čínu ale na USA by měl být použit tzv. protinátlakový instrument EU.

Delší dobu se spekuluje, že EU povolí ve vyjednávání o hospodářských vztazích s USA a nechá si vnutit, že 10% americká cla na evropské výrobky musí zůstat bez evropské odezvy. Pokud se tak stane, bude to hospodářská katastrofa a další prohra. Je možné, že po takovém fiasku, se celá EU morálně rozloží. Pokud jednání dopadnou smírem, ohlásí je VdL, pokud ne, slízne to komisař.

Na čem se s Trumpech asi tak chce EU dohodnout, když USA odmítají plnit dohody současné… Nezbývá než vyčkat amerických cel, a uplatnit ekvivalentní. To stejné pro případné daně na evropské podniky podnikající v USA. Dohodněme se, že jsme se nedohodli.

#deník

Summit v Haagu skončil, NATO přežilo a co dál, ptá se politico.eu.

Přetřásá se obava, aby evropské peníze na zbrojení nešly do Ameriky:

Despite those difficulties, the EU will be spending massively more on defense than before. That creates another problem: How to spend it all while ensuring that the bulk of the cash doesn't go to U.S. arms-makers.

Dánské předsednictví bude hledat zbrojní projekty, na kterých je všeobecná shoda:

That's why Denmark, which takes over the rotating EU Council presidency in July, is looking to use its six-month term hosting discussions among capitals to identify projects that could be of interest to all EU members.

V Evropě je prý 80 000-128 000 amerických vojáků a Trump, prý stáhne 20 000, tj. ty které do Evropy po začátku ruské invaze na Ukrajinu poslal Biden:

The review is looking at potentially removing the 20,000 troops the Biden administration deployed in 2022 after Russia’s full-scale invasion of Ukraine, many of whom were sent to Eastern Europe, the three people said.

Jestli opravdu stáhne vojáky, kteří jsou v Polsky a pobaltských zemích, bude to těžká rána pro jejich politické systémy, které do zblbnutí tvrdí, jak je Amerika ochrání.

Volt Česko má dobrý program do voleb. Sekce Obrana je jako bych jí psal já.

Íránský jaderný program je poškozený, ale vysoce obohacený uran to přečkal:

Preliminary intelligence assessments provided to European governments indicate that Iran’s highly enriched uranium stockpile remains largely intact following US strikes on its main nuclear sites, two officials have said.

The people said the intelligence suggested that Iran’s stockpile of 408kg of uranium enriched close to weapons-grade levels was not concentrated in Fordow, one of its two main enrichment sites, at the time of last weekend’s attack.

Írán přerušil spolupráci s IAEA. Další zpráva o jeho jaderném programu bude až o tom, že má bombu k otestování.

#deník

Včera jsem si tu psal, “co dalšího si Trump vymyslí“ a on na něco přišel.

Americký prezident dostal na summitu NATO, co chtěl a spoustu podlézání k tomu, a stejně cestou na něj, když se ho novináři ptali, jestli se hlásí k článku 5, tak ho zpochybnil slovy “Depends on your definition. There are numerous definitions of Article 5.”.

Novináři se několika prezidentů severo- a východoevropských zemí se ptali, jestli důvěřují americkému závazku vůči článku 5, všichni povídali, že věří. Až člověk doufá, že to říkají jen tak pro “uklidnění” domácího veřejného mínění (které beztak ale není padlé na hlavu a Americe ve skutečnosti nevěří) a přitom se připravují na to, že je Amerika v případě krize opustí.

Tenhle rozpor mezi realitou a představou je třeba odstranit. Pokud rozpor neodstraníme my – např. požádáním těch, kdo v kolektivní obranu Evropy nevěří, aby z NATO odešli, nebo rekonstitucí kolektivní obrany na půdorysu jiné organizace – odstraní ho za nás někdo jiný – nejspíš Putin nějakou fait accompli provokací, na které se vyprázdněnost NATO prokáže.

I inteligentní vojenští novináři jako Jan Wirnitzer z Deníku N si nedokážou představit funkční alternativu, je to pro ně “naivní”:

Každé popsání problému budí otázku, co s tím dělat. Náš rébus snadné řešení nemá. NATO vložilo spoustu času a úsilí do vybudování organizační struktury, výstavby schopností, obranných plánů a koordinace. Představa, že to hodíme do koše a vybudujeme si obratem něco lepšího, je naivní.

Tak to pak asi budeme muset s panem Wirnitzerem počkat, až ten rozpor za nás vyřeší někdo jiný, viz výše.

Na summitu pobavil prezident Litvy Nauseda, když si položil rétorickou otázku:

“If [Trump] would not interested in the future of the NATO why he would push this 5 percent [target]?”

Tak já nevím… co třeba z Evropy na poslední chvíli vyextrahovat 2 % jejího HDP za americké zbraně? Do nákladů na obranu se budou nově započítávat i peníze a zbraně poslané na Ukrajinu, což zní dobře, dokud si člověk neuvědomí, že Německo a severské země chtějí Americe platit za to, že budou Ukrajině dodávat své zbraně – zvláště antirakety do patriotů. Líp by se ty peníze použily na koupi evropských systémů.

NATO je mrtvé tak jako tak, a Trump ho zabil. Nejlepší, co pro nás může Amerika udělat je stanovit datum pohřbu nebožtíka. Tedy: pevně zakotvit k jakému datu odcházejí z aliance a jaký je k tomu fahrplan (kdy odcházejí z Evropy jaké jednotky, kdy američtí úředníci a velitelé předávají své funkce, kdy končí jaderný deštník nad Evropou, kam se přesunou velitelská centra atd. atp.).

EU (sic) by pak musela zahájit okamžitý, organizovaný, unifikovaný, masivní a distribuovaný vyzbrojovací program založený na stávajících platformách kdy:

  • tank = Leopard 2A8,
  • transportní letoun = Airbus A400M,
  • stíhačka = Dassault Rafale,
  • bitevník = JAS 39 Gripen,
  • jaderný deterent = francouzské jaderné zbraně,
  • atd. atp.

Ostatně se to vyzkoušelo za covidu, kdy se systematicky organizovaly továrny, pro produkci mRNA vakcín a souběžně s tím vyvíjet platformy nové generace, které by šlo i exportovat.

To se ale nestane, všichni to nechají vyhnít a rozpor se vyřeší “organicky”.

I když uvidíme, kdo všechno si po “úspěšném summitu” postěžuje na Američany v médiích. Zatím prezident Pavel a ten má dobrý čich na to, když se vítr otáčí.

#deník

Írán vyslal na americké cíle v Perském zálivu jen omezenou salvu raket, o kterých USA a Katar informoval předem (scénář z demonstrativní salvy raket a dronů na Izrael v dubnu 2024) a souhlasil s americkým návrhem na příměří mezi všemi stranami. Izrael a USA za dva týdny poničili íránský jaderný program a bylo zasaženo mnoho dalších cílů v Íránu, ale nedosáhly zmeny režimu a jaderný program nedokázali vyrvat z kořenů, know-how v Íránu zůstalo a vzhledem k tomu, že nikde není žádná radiace, obohacený uran je nejspíš někde schovaný a bude v dohledné době využit k jaderné bombě. O té se ale dozvíme až bude existovat, protože Írán odmítne mezinárodní dohled nad svým programem. Dosud byla jaderná bomba možností, odteď je nutností. Gratulky.

Na to, že je Írán vykreslován jako psychopatický nepřítel lidstva, který jakmile získá jadernou bombu, tak ji použije nebo předá svým proxies, dokázal Írán snést stovky úderů, proporčně oplácet svými balistickými raketami a držet svou eskalaci vůči Americe na uzdě. Amerika se s ustavujícím se příměřím odkolíbá za dalším dobrodružstvím jinam. Izrael zjistil, že jeho balistická ochrana není neprůstřelná a že mu brzy dojdou antirakety, které není snadné nahradit. Írán zjistil, že jeho rakety jsou efektivní a místy projdou, že jich musí mít ještě více a že limitujícím faktorem jsou jejich odpaliště. Kdybych zkomolil sportovní terminologii, tak bych řekl, že to skončilo 2:2 pro Írán.

Generální tajemník NATO Trumpovi o tom, že jeho (předvolební) cíl se naplnil:

It was not easy but we've got them all signed onto 5 percent! … Europe is going to pay in a BIG way, as they should, and it will be your win.

To jsem zvědavý, co dalšího si Trump vymyslí a jestli mu po summitu v Haagu přední evropští politici přestanou lézt do zadku.

Dočetl jsem V zajetí stalinismu, tajné deníkové záznamy brněnského spisovatele Čestmíra Jeřábka. Deník začal psát ve dnech před tzv. Vítězným únorem a skončil na silvestra 1958. Deník byl utajen i před členy jeho vlastní rodiny; navenek ještě psal jeden oficiální, “čistý”.

Jeřábek zmiňuje časté výpadky elektřiny v Brně, vysoké ceny základních potravin a jejich všeobecný nedostatek, vyhazování lidí z práce kvůli třídnímu původu, popř. protože je třeba více lidí v průmyslu, úpadek kultury a literatury zvláště. Kamenem úrazu nedostatku masa, zeleniny, výrobků denní potřeby, výpadků elektřiny, zpožďování vlaků je podle něj orientace ČSR na “těžký průmysl”, tj. válečný průmysl pro potřeby Sovětského svazu.

Jeřábek pečlivě zaznamenává mezinárodní dění ze zahraničních rozhlasů a doufá, že Západ přijde Československu na pomoc a osvobodí ho ze “asiatského” zajetí. V druhé půlce 50. lech ztrácí naději a vysmívá se Západním politiků za to, že pořád schůzují a pak stejně jen vyhlásí, že se nedohodli nebo že se nic mimo slovního odsouzení Sovětů neplánuje udělat. Kdo sleduje dnešní politiku vůči Ukrajině, rozumí.

#deník

Tím, že Trump dosáhl “fenomenálního a fantastického” úspěchu jedním útokem na íránská jaderná zařízení, se zvyšuje pravděpodobnost, že Amerika zaútočí na Grónsko. Trumpovi úspěch zachutná a bude si myslet, že obsazení Grónska bude stejně snadné, populární a své kritiky – kterých stejně mnoho nebude, protože “získání Grónska” mezi americkými politiky téměř nikdo neodmítá – ani nepustí ke slovu.

Rusko začalo doprovázet tankery své stínové flotily, proti kterým jsou sankce EU, aby je ochránilo např. proti zabavení. Estonsko se takhle snažilo obsadit jednu z lodí ruské stínové flotily a nepodařilo se mu to, protože zasáhla ruská vojenská loď a ruský bombardér.

Pravidla platí jenom pro někoho. Koloniální mindset 5procentního plánu NATO:

On Friday, Trump said Spain “has to pay what everybody else has to pay” and Madrid was “notorious” for low defence spending. However, he also suggested the U.S. should not have to meet the new target

V práci se to mezi Evropany diskutovalo, napsal jsem tohle:

Americký útok na Írán je zcela nová situace, protože se velká část světa shoduje, že pravidla jsou pasé. Rusko, USA, Izrael a Evropa (zatím jen slovně) souhlasí s ruskou tezí, že právo patří silnějším, jak se ji Rusko snažilo uplatnit 24. 2. 2022. Evropa a USA vynaložily spousty kapitálu na obranu myšlenky, že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo, Chartu OSN atd., a nyní jsme udělali něco podobného. Nechceme, aby měl Írán v budoucnosti jaderné zbraně, tak ho bombardujeme.

Jsem silně pro vyzbrojování Evropy proti našim nepřátelům, ale ne takto. Pamatujete si, jak se Trump chlubil “nespolehlivými členy NATO”, kteří nezbrojí a které donutí Americe “platit”? Těchhle 5 % HDP do roku 2035 bude pravděpodobně touto “platbou”. Pokud se evropská domácí produkce obrany nebude rozvíjet stejným tempem, jako rostou výdaje na obranu, peníze půjdou do USA za jejich zbraně. V dnešní době je produkce EU v obranném sektoru tak směšně nízká, že více než 60 % výdajů na obranu za nové vybavení již teče do USA; s tímto plánem se to ještě zvýší…

Macron měl v roce 2019 pravdu, NATO je braindead.

Macron také právě těd prohlásil, že americký útok nemá právní základ:

“There is no legality in these strikes, even if France supports the objective of preventing Iran from getting the nuclear bomb,” he said during a press conference alongside Norwegian Prime Minister Jonas Gahr Støre in Oslo.

Pozdě ale přece.

Írán provádí odvetu proti americkým cílům v oblasti Perského zálivu (Kuvajt, Irák). Patrně je provede jen tak naoko, aby se neřeklo a doufá, že při tom nikoho nezabije, aby Američani neměli důvod pokračovat v útocích.

#deník

Včera jsem si chtěl zapsat, že Trumpově imagi silného a rozhodného vůdce neprospívá, že si týden po zahájení izraelských útoků dal další dva týdny na to, aby se rozhodl, jestli Amerika zaútočí na Írán…

Vzhledem k dnešním americkým útoků na íránská jaderná zařízení, to patrně byla kamufláž; údajně bylo o útoku rozhodnuto v úterý.

Amerika tím normalizovala útoky na jaderná zařízení. Zpětně tak ospravedlnila ruské útoky na Záporožnou. A jak už to tak v kremelských hlavách chodí, brzy se dočkáme jejich útoku na nějaké ukrajinské jaderné zařízení. Uvidíme, jestli země EU, které podporují Ukrajinu i Izrael budou stále schopny doublethinku: americké a izraelské útoky na jaderná zařízení jsou v pořádku, ruské nejsou.

Jestli se něco za dobu izraelských útoků na Írán ukázalo tak to, že Evropa je zbabělá a pokrytecká. Co kritizuje na Rusku ji na Izraeli nevadí. Nutno uznat, že Putin měl v lecčems pravu: Evropa nestojí za dialog, protože je v současnosti stoprocentně politicky závislá na USA; Západ – existuje-li ještě – je pokrytecký, jak jsme viděli na invazi do Iráku kdysi a při útocích na Írán dnes; kdo má vůli a moc může vnutit vůli jinému státu, a případně ho napadnout bez ohledu na jakékoliv normy, mezinárodní právo obavu z potrestání atp. Je to bezprecedentní “morální” vítězství Ruska, které jsme mu darovali my sami.

Zvláště velkým zklamáním jsou Kallas, Macron a Merz, kteří jdou USA zcela na ruku, jakoby americké a evropské zájmy byly totožné nebo jako bychom vlastní zájmy neměli. Nevím, co za tím vězí. Patrně americké vydírán, že Evropu opustí a nechají jí “napospas” Rusku. Snad nám slíbili, že v Evropě zůstanou, když budeme dělat, co nám řeknou. Je to nedůstojné. Opustí nás, jakmile budou muset nebo chtít, a budeme mít na krku Rusko i hanbu.

Jak psal Macaes prorocky v roce 2021:

As a number of Central and Eastern European diplomats put it to me, Biden can meet Putin in a position of strength. The European Union would be in a position of weakness.

With this type of defeatism taking over, the EU should just resign itself to its fate of becoming the political and economic dependent of a new American empire. And if it came down to that, I would join those timorous diplomats in choosing the American master over the available alternatives.

But we should have no illusions: That outcome wouldn’t mean the reforging of the West; it would mean its death. And like many in Paris and Berlin, I cannot shake off the feeling that Kissinger’s forbidden scenario is looming.

In any marriage in crisis, the problems start when the two parts of the couple embark on different life paths. The U.S. seems headed toward a new, exciting Cold War. Europe may be slouching off into a geopolitical sunset.

Pět procent HDP na obranu v rámci NATO do roku 2035 je už jistých. Je naprosto šílené, že proti skoku ze dvou na pět procent není téměř žádná opozice. Španělsko rozumně říká, že to stejně nesplní. Jestli evropské výdaje na obranu porostou rychleji než evropská produkce zbraní, tak ty peníze posíláme do USA za americké zbraně a splní se Trumpův převolební slib, že budeme za ochranu platit. Za takových okolností, je třeba z NATO vystoupit a budovat výlučně evropskou obranu na jiném základě, protože nelze budovat obranu proti Rusku tím, že budeme USA platit za ochranu, předávat jim procenta ze svého HDP bez ohledu na to, jestli nás budou vposledku bránit nebo ne. Depresivní.

#deník

Další den, kdy se čeká na to, až se Trump rozhodne, jestli zaútočí na Írán.

Vzpomněl jsem si na to, jak se Češi za Protektorátu už nemohli dočkat až začne válka. To napětí, že je už tak blízko a pořád ne a ne začít, bylo pro ně nesnesitelné. Věděli, že válka je strašná, protože si pamatovali časy strádání a hladu za Velké války, ale pokud by válka nepřišla, neměli nejmenší naději na obnovení Československa a svobodný život. A když pak válka přišla, a jim se ulevilo, čekalo je ještě hodně zklamání na západní i východní frontě.

Macaes a bývalý francouzský velvyslanec v USA Araud mluví o tom, že pokud bude zničen Írán, další na řadě je Turecko a že jeho jedinou pojistkou jsou jaderné hlavice na balistickém nosiči. Turecko nemá funkční jadernou elektrárnu, i když jedna na jihu u Středozemního moře je ve výstavbě. Nabízí se, že by štěpný materiál získalo od Ukrajiny, zájem by mohlo mít i Polsko.

#deník

Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Svět je primitivnější než v roce 2003. USA už pět dní odolávají Izraelskému vábení k tomu, aby se přidaly k útoku na Írán. Když chtěly USA napadnou Saddámův Irák, trvalo jim dlouhé měsíce než přesvědčily Kongres, americká média a své občany k tomu, že Irák vyvíjí zbraně hromadného ničení a že je hrozbou pro celý region.

Izrael a některé elementy americké vlády a se nějakým fabrikováním důkazů tajných služeb vůbec nezaobírají — prostě to chtějí, a tak to bude, protože mají právo na obranu; vlastně na útok. Dokonce i ta lež, kterou si vymysleli – že by Írán kousek od sestrojení jaderné bomby, dnes popřenou leakem z americké vlády – je tak směšná, že se její autoři ani netrápí tím, že je to lež.

Země jako Francie, které dobře ví, že Írán byl daleko od sestrojení jaderné bomby, by neměly přitakávat jen, aby si udržely vliv na Trumpa, a protože se jim hodí Írán zlikvidovat.

Svět podle Ruska z 24. února 2022 se naplňuje, Evropa tomu nečinně přihlíží a jako náměsíčná sleduje, jak ji USA a Izrael vedou do další blízkovýchodní války, jde vstříc vlastní bezvýznamnosti. Těch krizí je už pro nás příliš. Svět bude do budoucna mnohem brutálnější s více zeměmi s jadernými zbraněmi.

#deník

Íránské údery zabily v Izraeli 8 lidí, 92 bylo zraněno; celkově od začátku konfliktu zemřelo 21 lidí.

Izrael a Írán vyzvali obyvatele hlavního města nepřítele, aby se evakuovali s ohledem na smršť, která prý přijde. Netanjahu a Kac vyhrožují hrozí zabitím Chameneího a že obyvatelé Teheránu “zaplatí cenu” za íránské protiútoky. Na obou stranách konfliktu veškerá ochrana civilistů žádná. Zvláště Izrael hrozí jakoby chtěl použít jaderné zbraně.

Íránský velvyslanec při OSN hájil údery na Izrael jako sebeobranu. Írán podle něj míří jen na vojenské cíle, napsal v dopise adresovanému Radě bezpečnosti. „Pokud se jakákoli země bude podílet na izraelských útocích na Írán, ponese právní odpovědnost a důsledky této krize,“ napsal.

Evropští politici se pomátli a po pokračujících izraelských útocích deklamují, že má Izrael “právo na obranu”. Nemysleli “právo na útok”? A že by Írán neměl situaci “eskalovat”. V překladu, že by se neměl bránit.

Macron v Grónsku prohlásil, že tam chce Francie otevřít konzulát a že je připravena spolupracovat na vojenských cvičeních v oblasti. Konzulát tam má už Island, Německo a USA. Na jeho návštěvu v Grónsky byly na místě velmi pozitivní ohlasy. Francouzský tisk má za to, že návštěva Grónska je známkou Macronovy změny postoje vůč Trumpovi.

“It’s important that Denmark and the Europeans commit themselves to this territory, where the strategic stakes are very high and whose territorial integrity must be respected,” he continued.

USA nařídily revizi ponorkového programu Aukus, ve kterém měla Austrálie získat moderní ponorky na jaderný pohon. Celá anabáze začala za Bidena, kdy USA přesvědčily Austrálii, aby zrušila smlouvu na francouzské dieselové ponorky s tím, že bude společně s Británií vyrábět jaderné ponorky za pomoci USA. Francie to vzala jako zradu, odvolala velvyslance z USA i Austrálie a požádala o narovnání a omluvu. Austrálie i USA se omluvily, Austrálie zaplatila miliardové penále a další miliardu za už vynaložené náklady a velice se snažila, aby diplomatický spor s Francií urovnala, což se po čase podařilo. USA teď Aukus nejspíš zruší a Austrálie bude bude mít jen současné zcela zastaralé dieselové ponorky, které jí nejsou proti Číně co platné. Plyne z toho, že Americe se nedá věřit v dlouhodobých závazcích. Ale protože zkušenost je nepřenositelná, bude se o tom každá země muset přesvědčit sama.

#deník

Včera dopadly vlny íránských balistických raket na Tel Aviv. Bylo zasaženo několik výškových budov, mimo jiné “izraelský Pentagon”. Zasažené budovy byly vnějškově docela poničené, ale jinak je vidět, že byly postaveny s ohledem na to, aby strukturálně přečkaly tzv. near miss a pokud byli jejich obyvatelé ve specializovaném krytu nebo aspoň za dvěma zdmi, museli přežít bez úhony. I přesto, že několik íránských raket prošlo izraelskou obranou a dopadly do obydlených oblastí, nejvyšší počet obětí, který jsem zaznamenal byl tři a několik desítek zraněných. Jak vidno připravenost armády, civilní infrastruktury i obyvatelstva funguje, i když balistická ochrana není stoprocentní.

Na X se množily spekulace, co je zamýšleným maximálním cílem izraelských útoků. Izraelský premiér Netanjahu po několika vlnách izraelského bombardování vyjádřil rasistickou myšlenku, že by íránský lid měl teď povstal a svrhnout íránskou teokracii. Jako kdyby snad Izrael byl obhájcem demokratických obyvatel Blízkého východu – Syřany nechal krvácet pod Asadem a dodnes okupuje a bombarduje porevoluční Sýrii. Jiný izraelský politik sdílel fotku s potomkem svrženého šáha Rezy Pahlavího a že už brzy bude zpět v Teheránu.

Nabízí se: změna režimu na méně nepřátelský k Izraeli, odstranění teokratického režimu a podpora chaosu a zničení všech íránských jaderných kapacit. Jako mezistupeň by se hodilo přímé zavlečení USA do konfliktu.

Izraelský ministr pohrozil, že Teherán shoří.

K dnešnímu dni zemřelo v Íránu 224 lidí, 900 bylo zraněno (jiné zprávy hovoří o 406 lidech). V Izraeli zemřelo 13 lidí a asi stovka byla zraněna.

V Íránu jsou bombardována jaderná zařízení, a nikdo se příliš nestrachuje o tom, že by došlo k radioaktivnímu zamoření. Když Rusko bombardovalo Záporožnou, obávali jsme se toho všichni. Putin zjevně hrál na naše obavy z nového Černobylu, říkal tím: ano jsem tak šílený, že útočím proji jaderné elektrárně. Mezi Záporožnou a íránskými zařízeními je rozdíl v typu záření (gama, resp. alfa), ale stejně…

Izraelský ministr obrany pohrozil, že Teheránu udělají Bejrút. Tím se myslí doktrína Dahiyeh, pojmenovaná podle předměstí Bejrútu, které bylo Izraelem cíleně vybombardováno za války v roce 2006.

Izrael stejně jako Írán bombardoval civilní objekty; izraelské bomby procházejí íránskou obranou velice snadno a vytvářejí velké škody. Rozhodně ale nejsou ve válce s íránským lidem, kdepak.

“It’s very hard for non-Israelis to understand. But you need to think about Israel now – about Netanyahu and Netanyahu’s regime – like you think about Putin and Putin’s regime.” – Eran Etzion, a former deputy head of Israel’s National Security Council

Macron byl na návštěvě Grónska. Je prvním státníkem, který se do Nuuku odvážil od té doby, co USA začaly Dánsku vyhrožovat, že Grónsko anektují. Prohlásil tam, že by Grónsko a EU měli spolupracovat. Doufám, že do Grónska přijedou další politici, hlavně z Komise. Na Reuters byla zajímavá statistika:

According to an IFOP poll for NYC.eu published on Saturday, 77% of French people and 56% of Americans disapprove of an annexation of Greenland by the U.S. and 43% of the French would back using French military power to prevent a U.S. invasion.

Je důležité vědět, jak o sobě smýšlíme.

#deník