hello darkness my old friend

i've come to talk with you again

V motolandech Evropy je nízká nezaměstnanost: Česko 2,8 %, Německo 3,5 %, Slovensko 5,2 %. I kdybychom v těchhle průmyslových zemích chtěli vyrábět řádově více munice, tanků, transportérů, bojových vozidel a raket, abychom je použili k obraně Evropy na Ukrajině, nemáme na to volné dělníky, kapitál ani stroje. S řešením paradoxně přijde Trump 2.0.

Trump nenávidí amerických schodek obchodní bilance se světem. Ve schodku, který mu vzniká v obchodu s Evropskou unií, zvláště nenávidí zastoupení evropských automobilů na americkém trhu. Američani kupují evropská auta, ale Evropané ta americká ne, proto chce Trump na ně zavést 10-20% celní tarif, čím by se stala na americkém trhu nekonkurenceschopná.

Evropané se můžou pokusit tarifům v oblasti aut vyhnout a přesvědčit Trumpa, aby auta vyňal a něco mu za to nabídnout, třeba větší nákupy amerického LNG nebo amerických zbraní pro sebe i Ukrajinu. To by byla chyba, protože zrovna tyhle tarify v kombinací s rostoucím tlakem čínských aut, sice budou znamenat katastrofu pro evropský automobilový průmysl, ale uvolní přesně ty zdroje, které potřebujeme k masivní výrobě zbraní – tak masivní, jako teď vyrábíme auta.

Nemožnost prodat auta do Ameriky znamená uvolnění průmyslového dělnictva, strojů a kapitálu vhodného na výrobu zbraní. (Jinou možností je migrace a zaškolení afrického dělnictva, nebo počkání zhrouceni Ukrajiny a příchod jejích dělníků.)

#eu #ukrajina #trump2

Doufám, ne, žádám, aby to americké veřejné mínění pochopilo. Doufám, že pochopí, že my nejsme útočníci. My jsme obránci. Nenapadli jsme Severní Vietnam. Nežádali jsme Sever, aby nahradil Ho Či Mina. Tak proč bychom my měli měnit vládu Thieua a Kyho, svou zákonnou vládu? Po svržení Thieua a Kyho [komunisté] nepřestanou klást své požadavky. ... Pokud jim to dovolíme, dosáhnou svého cíle. Už dřív vyhráli válku v Paříži v roce 1954, ne v bitvě u Dien Bien Phu. A teď se snaží vyhrát válku ve Washingtonu, zatímco ve Vietnamu prohrávají. Nesmíme je nechat hrát tuhle hru.

Vồlồđimir Zêlềnskyj jel na několik dní do Spojených států přestavit svůj plán na vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem. Představil ho nejenom úřadujícímu prezidentovi Bidenovi, ale také oběma kandidátům na prezidenta. Není úplně podstatné, co je obsahem plánu (z veřejné části: bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, dodávky moderních zbraní, udržení Kurské oblasti a finanční pomoc při obnově ekonomiky), ale jakého nepřátelského přijetí se dočkal.

Většina komentářů se jako obvykle soustředila na Trumpa.

Že Trump označil Zelenského za “obchodníka”:

Vidím, že dorazil Zelenskyj. Zelenského považuji za nejlepšího obchodníka v historii! Pokaždé, když přijede do naší země, vrátí se domů s 60 miliardami dolarů, miliardami!

Že Zelenský neví, co má dělat:

Prostě nevědí, co dělat. Jsou v blbé pozici. Je to smutné. Prostě nevědí, co dělat.

A odmítl, že by Zelenského země ještě existovala:

Protože Ukrajina je pryč, není to už Ukrajina. Už nikdy nemůžete nahradit ta města a vesnice a nikdy nemůžete nahradit mrtvé lidi, tolik mrtvých lidí. Jakákoli dohoda, i ta nejhorší, by byla lepší než to, co právě teď máme. Kdyby udělali špatnou dohodu, bylo by to mnohem lepší. O trochu by přišli, a všichni by žili, budovy by stály.

To se dalo čekat. I kdyby Trump nebyl naštvaný, že byl Zelenskyj na návštěvě v pensylvánské muničce, určitě by utrousil nějaká ostrá prohlášení, aby se dostal mediálního pokrytí.

Mnohem příznačnější je, že Zelenského návrhy odmítli i představitelé současné americké vlády, poslali ho domů plán “přepracovat” s tím, že se k němu vrátí později. Aby nebyl Zelenský smutný, tak mu na cestu domů přibalili klouzavou munici typu vzduch-země, kterou bude moci tucet ukrajinských pilotů vypouštět ze svých pěti stíhaček F-16 a balíček vojenské pomoci v ceně 8 miliard dolarů k tomu.

Německý kancléř Scholz, který zrovna pobýval ve Spojených státech, po stoosmdesáté odmítl Zelenského žádost o německé rakety Taurus a aby je Ukrajinci mohli používat proti cílům v Rusku, protože se to neslučuje s kancléřovým “osobním postojem”. Což dobře ukazuje na neexistenci strategické kultury v Německu, která přeskakuje od “nedáme vám zbraně jen 5000 helem” po “německé tanky útočící do nitra ruské Kurské oblasti jsou OK” a rozhoduje nějaký “osobní” postoj kancléře.

Český prezident Petr Pavel, který ve své autobiografii rozhodně tvrdí, že se Československo mělo za mnichovské knize vojensky bránit, Ukrajině poradil, aby viděla věci realisticky a s nějakými územními ztrátami se ve jménu záchrany životů a míru v Evropě smířila.

Současnou situaci Ukrajiny jsem tu už k posledním dvou rokům Jižního Vietnamu (Vietnamské republice) přirovnával. V letech 1974-1975 komunistický Severní Vietnam pokračoval v porušování Pařížských mírových dohod z roku 1973, na jejichž základě se Spojené státy z Jižního Vietnamu stáhly a zaútočil na Jižní Vietnam. Nekompetence jihovietnamských velitelů a nedostatek pohonných hmot a nábojů způsobovaly neočekávaně rychlý kolaps jihovietnamské armády na různých částech fronty a komunisté dosahovali mnohem rychlejšího postupu, než původně předpokládali.

Tady je ona slibovaná paralela ze Zelenským: Jihovietnamský prezident Thieu pověřil Phuonga svého velvyslance v USA, aby oslovil významné demokratické a republikánské politiky v Senátu s žádostí o pohonné hmoty a granáty pro svou armádu. Spojené státy byly už ale tak unavené Vietnamskou válkou, že ač republikánská vláda byla ochotna vojensky intervenovat a poskytnou materiální podporu bránící se zemi, demokraty ovládaný Kongres přijal zákony, které vládě svazovaly ruce.

Dnes jsou USA ve vztahu k Ukrajině ve stejné situaci, jen s prohozenými znaménky – demokratická administrativa je ochotná Ukrajině pomáhat a silná republikánská opozice, její politiku blokuje.

Ještě před svou vynucenou rezignací rok 1974 republikánský prezident Nixon veřejně i soukromě prezidentu Thieu slíbil vojenský zásah, pokud Sever nebude dodržovat mírové dohody z Paříže (všeobecně se očekávalo další kolo bombardování Hanoje). Nixon ani jeho nástupce Ford ale po 15. srpnu 1973 nemohli vést bojové aktivity v Kambodži, Laosu, Severním Vietnamu a Jižním Vietnamu, protože jim zákon známý jako Case-Church Amendment zakázal, aby k tomuto účelu použili jakékoliv federální prostředky, ač se USA v Pařížských dohodách zavázaly Jižní Vietnam v případě napadení podporovat dodávkami zbraní.

Finanční a materiální podpora Jižního Vietnamu pokračovala až do dubna 1975, ale v mnohem menší míře než bylo třeba. Jak demokratická blokace vypadala v praxi? Kongres např. v roce 1974 snížil roční finanční pomoc Jižnímu Vietnamu z 1 miliardy na 700 milionů dolarů. Kongres později odhlasoval další omezení finančních prostředků s předpokládaným úplným přerušení toku peněz v roce 1976. Koncem ledna 1975 prezident Ford žádá Kongres o 522 milionů dolarů na vojenskou pomoc pro Jižní Vietnam, který se nachází v tíživé vojenské situaci. Za tyto peníze se měly dodat granáty, pohonné hmoty a náhradní díly. Podle tvrzení prezidenta Forda měl Severní Vietnam v Jižním Vietnamu 289 000 vojáků, tanky, těžké dělostřelectvo a stovky protiletadlových zbraní. Kongres Fordovu žádost zamítl.

Kongres odmítl i žádost o 722 milionů dolarů z dubna 1975, které chtěl Ford použít na evakuaci Vietnamců a Američanů z Jižního Vietnamu. Podle jednoho předního Demokrata ze Senátu by použití amerických vojáků k evakuaci Vietnamců bylo nepraktické, nebezpečné a opět vrátilo Ameriku do války. Jiná Fordova žádost o 250 milionů dolarů ekonomické pomoci Jižnímu Vietnamu byla Kongresem taky zamítnuta. A proto prezident 23. dubna 1975 těmito slovy ohlásil konec amerických snah ve Vietnamu:

Dnes může Amerika znovu získat pocit hrdosti, který existoval před Vietnamem, hrdosti, které nelze dosáhnout znovu vybojováním války, která, aspoň pokud jde o Ameriku, je ukonce.

Jedním z těch, kdo v Kongresu bojovali co nejrychlejší odchod Ameriky z Vietnamu bez ohledu na to, jestli to potopí Jižní Vietnam, byl mladý senátor Joe Biden. Biden v dubnu nepodpořil omezený 150milionový plán na evakuaci Američanů a některých Vietnamců z Jihu, v květnu – už po pádu Saigonu – se nezúčastnil hlasování o 405milionovém plánu na relokaci statisíců Jihovietnamců do Spojených států. (Řada “fack-checking” stránek se zabývala otázkou, jak se choval Joe Biden roku 1975 stran pomoci Jižnímu Vietnamu a jeho uprchlíkům. Např. server PolitiFact hodnotí tvrzení “v roce 1975 se tehdejší senátor Joe Biden postavil proti úsilí prezidenta Geralda Forda pomoci Jižnímu Vietnamu a evakuaci uprchlíků” jako z “velké části nepravdivé”, ale to jen proto, že se zabýval druhou částí otázky a Bidenovo sabotování vojenské pomoci Jižnímu Vietnamu ignoroval.)

Joe Biden má totiž historii pojebu spojenců. Když byl Biden viceprezident, tvrdil, že stažení z Afghánistánu, které by působilo jako zrada spojenců, je rozumné a “není třeba si s tím dělat starosti”, protože “jsme to už jednou udělali ve Vietnamu a Nixon s Kissingerem se z toho dostali”.

Bidena už čeká v úřadu prezidenta jen pár měsíců, přesto se pořád může zúčastnit vojenského debaklu svého ukrajinského spojence.

Zelenský by se pak mohl třeba inspirovat rezignační řečí jihovietnamského prezidenta Thieua z 21. dubna 1975:

Američané nás požádali, abychom udělali nemožnou věc... Žádali jste nás, abychom udělali něco, co jste sami s půl milionem vycvičených vojáků a zkušených velitelů, s výdaji téměř 300 miliard dolarů za šest let, nedokázali udělat.

Neříkám, že vás ve Vietnamu porazili komunisté, ale ani jste nevyhráli, protože jste si našli čestný způsob, jak z války vycouvat. V současnosti naše armáda nemá zbraně, munici, vrtulníky, letadla ani bombardéry a vy nás žádáte, abychom udělali něco tak uskutečnitelného jako naplnit oceán oblázky.

Necháváte naše vojáky zemřít pod krupobitím granátů. Je to z vaší strany nelidský čin nelidského spojence. Odmítnout pomoci spojenci a opustit ho je nelidské…

Spojené státy jsou hrdé na to, že jsou neporazitelným obhájcem spravedlnosti a svobody. Mají ale americká prohlášení ještě nějakou hodnotu? Jsou závazky Spojených států stále platné?

Třista milionů dolarů není pro vás velká částka v porovnání s množstvím peněz, které jste zde utratili za posledních deset let. Tato suma nám vystačí na pouhých deset dní bojů. A za tuto sumu mě žádáte, abych dosáhl vítězství nebo alespoň blokoval útoky komunistů… něco, co jste za šest let sami nedosáhli.

Celé je to absurdní.

#vietnam #ukrajina

Semaglutid, aneb léčba smrti

Ve druhém díle seriálu Červený trpaslík Lister přesvědčuje Rimmera, aby otočili svou vesmírnou loď a nasměřovali ji zpět domů k Zemi:

Rimmer: A co bych zmoh? Já jsem mrtvý, Listere, nebo sis toho nevšim`?

Lister: Já vím, že seš mrtvej. Tak kvůli tomu nefňukej!

Rimmer: Promiň, že obtěžuji.

Lister: Podívej, vždyť jsi stejnej, jako když jsi žil. Stejná osobnost. Stejný všechno.

Rimmer: Kromě nepatrného detailu, že jsem tuhý.

Lister: Smrt není žádný neštěstí jako bejvala za starejch časů. Už ti to nezničí kariéru jako dřív.

Rimmer: To oni tvrdí, ale když se přijdou o práci ucházet dva lidi a jeden bude mrtvý, kterého si vybereš?

Lister: Toho, kdo má lepší kvalifikaci.

Rimmer: Pitomost! Kdys naposled viděl mrtvého hlasatele? …

Lister: Mohli by tě vyléčit. Za tu dlouhou dobu věda určitě udělala pokroky.

Rimmer: Jo, vsadím se, že s léčbou smrti začali hned, jak jsme opustili Zemi. Ordinace jsou nejspíš narvané mrtvými. „Tak, pane Johnsone, tohle berte třikrát denně, brzy budete zase žít. Carol, další mrtvolu, prosím.“

Lister: Ale mohli by!

V dánské firmě Novo Nordisk si tenhle skeč vzali k srdci a dekády výzkumu léku na cukrovku II. typu vedly k objevu semaglutidu (GLP-1), který je vysoce účinný nejen proti cukrovce II. typu, ale také snižuje váhu u obézních lidí. Zatím nedostatečně potvrzeně je efektivní i proti mrtvici, onemocnění srdce, nemoci ledvin, Parkinsonovi, Alzheimerovi, alkoholismu a drogové závislosti. Nejnověji také těžkému covidu.

Vakcíny

Blíží se vakcína lymskou boreliózu.

Objevují se další mRNA vakcíny. Po těch covidových je v USA dostupná vakcína od Moderny proti RS virům, blíží se i kombinované vakcína proti chřipce a covidu od stejné firmy.

Za několik let by mohla být dostupná univerzální chřipková vakcína, též tady. Snahy o takovou vakcínu trvají dlouho a hodněkrát už byly zklamány.

Povodně v Česku 2024

Při různých katastrofách jako tornádo, pandemie, válka a teď rozsáhlé povodně se ukazuje, že, když musí, tak Česko má kapacity odborné i materiální je řešit. Starostové pětitisícových městeček ví, jaký průtok jejich řeka zvládne bez vylití, které části jsou nejvíce ohrožené, kam lidi evakuovat atd. Vzhledem k rozsahu záplav musí být aktivovaný desetitisíce hasičů, policajtů, pracovníků technických služeb, opravářů základových stanic atd.

Ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti, ruská na Donbasu

Když minulý rok v listopadu skončila ukrajinská ofenzíva neúspěchem, bylo jasné, že si Rusové úspěšnou obranu “vyseděli” výhodu do dalšího roku a já se obával, že za rok touhle dobou bude ohrožený Kramatorsk a Slavjansk. Když Ukrajinci po celý rok organizovaně ustupovali, uklidnilo mě to, a myslel jsem, že na Kramatorsk a Slavjansk nedojde a Rusové se vyčerpají svým (k sobě) bezohledným postupem.

Úzké ukrajinské vedení se ale v srpnu rozhodlo, že minimální územní ztráty a budování ofenzivního potenciálu na příští roky pro ně nejsou dost, a rozhodlo se obsadit kousek ruské Kurské oblasti. (Může to být validní obava stran zpráv a politického vývoje u ukrajinských spojenců.) Odklonem nejlepších jednotek a techniky, množství munice a chybnými rotacemi jednotek na Donbasu rozkolísali zdejší frontou a já se opět obávám, že má rok stará předtucha má opět své opodstatnění.

Ale třeba bude ještě podstatně hůř.

Objevování ztracených textů

Říká se, že 99 % textů, o kterých víme, že v řecké a římské antice existovaly, jsou ztracené. Ztracená je většina divadelních her např. od Aristofana, Aischyla a Sofokla, mnohé Césarovy texty, několik filosofických děl od Aristotela atd. Díla jsou buď ztracená celá, že je nám znám jenom název nebo se zachovaly fragmenty buď na samostatných papyrech nebo jako citace a parafráze v dílech jiných autorů.

Čas od času se ztracený text naleznete. Jeden Ciceronův text byl nalezen na modlitebním svitku, který byl napsán tak, že původní Ciceronův text byl z materiálu prvně oškrábán a smyt a nový text napsán přes něj. Některé svitky se ztracenými texty jsou špatně katalogizovány nebo zařazeny do nesouvisejících kodexů, vlastní je někdo, kdo nemá ponětí o jejich obsahu a hodnotě a prodává je na bazaru, občas se svitky najdou ukryté v jeskyni nebo odhozené na dva tisíce let starém smetišti.

Pak tu jsou papyry, které jsou uložené v depozitáři, ale nejsou přečíst. Nejznámějšími jsou texty z knihovny z pobřežního města Herakleion u Neapole, které bylo v prvním století našeho letopočtu zničeno výbuchem sopky. Láva z Vesuvu zalila město a na škvarek spálila stovky papyrů. Tyhle škvarky nejdou rozmotat, rozpadly by se na milimetrové zlomky. Naši předci měli naštěstí dostatek prozíravosti na to, aby ty škvarky nechali budoucím generacím, doufaje v to, že nové technologie je budou moci přečíst. A tohle se díky projektu Vesuvius challenge právě děje a my mohli přečíst kousek prvního svitku.

Skvělý článek na tohle téma je text Doom scrolling. Jeho autor má zajímavý myšlenkový experiment: který existující text byste vyměnili za v současné době ztracený text. Autor článku by vyměnil Matoušovo evangelium za text sesazeného spartského krále Pausania ze čtvrtého století před Kristem, protože o Spartě toho víme jen velice málo (většina je z Plútarchovy biografie spartského zákonodárce Lýkurga, údajně založená na Aristotelově textu Spartská ústava a od různých Athéňanů, často nepřátel Sparty).

What would you choose? Consider that Homer’s Iliad and Odyssey are only two of the poems that make up the eight-part Epic Cycle. Or that Aristotle wrote a lost treatise on comedy, not to mention his own Socratic dialogues that Cicero described as a ‘river of gold’. Or that only eight of Aeschylus’s estimated 70 plays survive. Even the Hebrew Old Testament refers to 20 ancient texts that no longer exist. There are literally lost texts that, if we had them, would in all likelihood have made it into the biblical canon.

Archivace teletextu

Jiným “archeologem současnosti” je James O’Malley, který se snažil archivovat obsah teletextu z 2000 VHS kazet… Teletext se podobá rádiovému nebo televiznímu vysílání nebo Internetovému streamování v tom, že jeho obsah byl dostupný jenom po velice omezenou dobu, v případě zpráv a článků typicky jenom jeden den. Jakmile byl obsah odstraněn z vysílání, byl navždy pryč. V článku se píše, že na britském teletextu byl i původní obsah, který se neobjevil nikde jinde.

Pozoruhodné je, že nahrané televizní vysílání na VHS kazetu obsahuje i část teletextu, který byl přítomen v době nahrávání. S pomocí speciálního softwaru se teletext z VHS kazet dá rekonstruovat.

“Úpadek Evropy”

Docela laciné téma desetitisícových účtů na X. Sledují je i lidi z Česka. Nominální Evropané, kteří ztratili vlastní kulturu, a proto výhradně sledují a diskutují zprávy z Ameriky, to budou šířit.

Noah Smith:

Degrowth is a lot more powerful than you think. It's not just a few eurokooks saying “we shouldn't have washing machines”. It's every NIMBY who fights solar power and apartment buildings with NEPA lawsuits. The eurokooks are just the most open about wanting stagnation.

Alec Stapp:

The US is the future, Europe is the part

Mark Nelson:

Europeans: if we force everyone to wash their clothes by hand they won't need gym memberships to get exercise Americans: let's literally restart Three Mile Island nuclear plant

#TIL

V Česku je právo volit do zastupitelstev obcí a krajů odnímáno po dobu výkonu trestu (a od roku 2026 i detence), viz Zákon o volbách do zastupitelstev krajů, § 4 Právo volit:

Překážkami výkonu volebního práva podle odstavce 1 jsou

(a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody

#comebavilosledovat

Podstatné informace z dopisu redakci časopisu The New England Journal of Medicine podle dat z přelomu let 2023/2024 z Nebrasky.

TL;DR: Účinnost vakcín založených na omikronové podvariantě XBB.1.5 ve studii rostla během čtyř týdnů po podání a poté postupně klesala. Nejvyšší ochranu proti infekci dosahuje přibližně 52 % po čtyřech týdnech, ale po pěti měsících klesne na zhruba 20 %. Ochrana proti hospitalizaci a smrti klesá pomaleji: po čtyřech týdnech je kolem 67 %, a po čtyřech až pěti měsících se pohybuje mezi 45 % a 57 %. Když koncem října 2023 podvarianta JN.1 vytlačila podvarianty XBB, účinnost vakcíny proti všem sledovaným stavům klesla asi o 10-20 %. Vzhledem k poklesu účinnosti vakcín z roku 2023 může být výhodné počkat na novou vakcínu plánovanou na září 2024.

V září 2023 byly v USA schváleny aktualizované vakcíny XBB.1.5 od Pfizeru/BioNTechu a Moderny, v říjnu pak od Novavaxu. Ve sledovaném pětiměsíčním období od září 2023 do února 2024 bylo vyhodnoceno 1,8 milionů lidí v Nebrasce.

Během tohoto období se dominantní cirkulující varianty změnily z EG.5 a XBB.1.16 na HV.1 a poté na JN.1 a prevalence subvarianty XBB.1.5 se snížila z 10 % na méně než 1 %. V kohortě dostalo 218 250 osob (11,9 %) vakcíny XBB.1.5, z nich 133 403 (61,1 %) vakcínu Pfizer–BioNTech a 84 307 (38,6 %) vakcínu Moderna… V celkové kohortě bylo hlášeno celkem 21 988 infekcí SARS-CoV-2, 1364 hospitalizací souvisejících s Covid-19 a 237 úmrtí souvisejících s Covid-19.

Zvažovali jsme čtyři klinické stavy: infekci, hospitalizaci, hospitalizaci nebo smrt (podle toho, co nastane dříve) a smrt. … Abychom snížili matoucí zaujatost (confounding bias) způsobenou změnou míry infekce v průběhu času, porovnávali jsme riziko onemocnění mezi příjemci a nepříjemci vakcíny XBB.1.5 ke stejnému datu.

Účinnost vakcíny proti infekci dosáhla po 4 týdnech úrovně 52,2 %, po 10 týdnech se snížila na 32,6 % a po 20 týdnech na 20,4 %. Účinnost proti hospitalizaci dosáhla po 4 týdnech úrovně 66,8 % a po 10 týdnech se snížila na 57,1 %. Účinnost proti smrti byla vyšší než proti jiným stavům; vzhledem k malému počtu úmrtí však zůstává značná nejistota stran účinnosti. Další analýzy ukázaly, že vakcíny XBB.1.5 byly účinné napříč věkovými skupinami a to i u osob, které nebyly dříve infikovány nebo dříve očkovány.

Samostatně jsme analyzovali údaje pro dvě očkovací kohorty: osoby, které dostaly vakcíny XBB.1.5 25. října 2023 nebo dříve, a ty, které je dostaly po 25. říjnu 2023. Každá kohorta měla přibližně stejný počet očkovaných vakcínou XBB.1.5. … Účinnost vakcíny byla nižší ve druhé kohortě než v první, což ukazuje, že vakcíny XBB.1.5 poskytovaly méně ochrany proti variantě JN.1 než proti podvariantám XBB.

Panely A a B ukazují účinnost vakcíny XBB.1.5 proti infekci, panely C a D účinnost vakcíny proti hospitalizaci, panely E a F účinnost vakcíny proti hospitalizaci nebo úmrtí a panely G a H účinnost vakcíny proti smrti. Panely A, C, E a G ukazují výsledky analýzy všech dávek vakcíny. Panely B, D, F a H ukazují stratifikovanou analýzu podle data podání vakcíny XBB.1.5 (přičemž každá křivka začíná středním datem podání vakcíny XBB.1.5 pro osoby v této kohortě), jako stejně jako prevalenci XBB.1.5, dalších XBB, JN.1 a dalších podvariant. Ve všech panelech plné křivky ukazují odhady účinnosti vakcíny a stínované pruhy označují 95% intervaly spolehlivosti.

Účinnost s největší pravděpodobností dosáhla vrcholu přibližně za 4 týdny, ale údaje nebyly dostatečně četné, aby přesně lokalizovaly vrchol účinnosti.

Celkově byly vakcíny XBB.1.5 účinné proti omikronovým podvariantám, i když méně proti JN.1. Účinnost byla větší proti hospitalizaci a úmrtí než proti infekci a v průběhu času mírně slábla ze svého maxima. Vzorce nárůstu a slábnutí účinků vakcín byly v zásadě podobné těm u starších bivalentních boosterů proti BQ.1–BQ.1.1 a XBB–XBB.1.5.3. Bylo by vhodné vyvinout a nasadit nové vakcíny zaměřené na JN.1 nebo budoucí kmeny.


EMA:

EMA Emergency Task Force (ETF) doporučila přizpůsobit vakcíny tak, aby byly zaměřeny na rodinu JN.1 podvariant Omicron, aby byla zajištěna zkřížená reaktivita proti dominantnímu kmeni (JN.1) a nově se objevujícím kmenům a aby se zvýšila šířka imunity proti následným liniím. Bylo by možné zvážit složení vakcín zaměřených na subvarianty JN.1, pokud by existovalo dostatečné zdůvodnění.

Strategií EMA/ETF pro vakcíny COVID-19 je zajistit, aby aktualizované vakcíny mohly být vyrobeny a dodány včas a aby byly schopny si zachovat adekvátní ochranu proti rodině virů, které jsou dominantní, přičemž se uznává, že přesné zacílení na odpovídající virové kmeny, které budou kolovat na podzim, není možné.

FDA:

Na základě nejaktuálnějších dostupných údajů spolu s nedávným nárůstem případů COVID-19 v oblastech země agentura dále určila, že preferovaná linie JN.1 pro vakcíny COVID-19 (vzor 2024-2025) je kmen KP.2, pokud je to možné. Tato změna [původního stanoviska cílícího na JN.1] má zajistit, aby vakcíny COVID-19 (vzor 2024-2025) více odpovídaly cirkulujícím kmenům SARS-CoV-2.

Variants of Concern podle ECDC: žádné

Variants of Interest podle ECDC: Omicron BA.2.86 a Omicron KP.3.

V USA budou aktualizované vakcíny (snad KP.2) prý dostupné do začátku září 2024 v EU snad ne o moc později.

Tím, že EMA i FDA zaměřují nové vakcíny na podzimní nárůst respiračních infekcí a doporučují při jedné návštěvě lékaře aplikovat covidovou vakcínu do jednoho ramene a chřipkovou do druhého, se flexibilní mRNA technologie redukovala na úroveň tradičních vakcín. (Viz update 2.12.2024.)

Update 2.9.2024:

  • Na přelomu srpna a září se aktualizované vakcíny JN.1 dostaly v EU a USA do oběhu (Thomayerova nemocnice avizuje, že jí očkují nejpozději od 6.8.2024 [sic]).
  • FDA schválila i aktualizovanou vakcínu od Novavaxu.
  • Může být zajímavé sledovat, kdy se typ omikron JN.1 stane minoritním a klesne účinnost očkování Omikron XBB se jím stal okolo 25. října 2023, kdy ho vytlačil JN.1.

Update 14.9.2024: LLM s názvem Has Anyone by měl ze zadané výzkumné otázky zjisti, zda už někdodaný problém zkoumal. Pro moji dosti návodnou otázku “Has anyone researched how long does xbb.1.5 vaccine induced immunity last in Nebraska?” dokázal nalézt a shrnout výše zmiňovaný text od Lina a spol. Shrnutí se jednostranně zaměřuje na délku účinnosti očkování a odkazuje se na strany, které v textu nemůžou být, ale to jsou spíš menší věci, pro začátek slušné. Cena úvahy: $0.31.

Update 2.12.2024: Během pár týdnů budou v Evropě aktualizované vakcíny, které cílí na Omikron KP.2. Vakcíny proti JN.1 mají v tuhle chvíli za aktuální epidemiologickou situací “zpoždění” několik měsíců. KN.2 jen několik týdnů. Nová aktualizace neguje moji úvahu o nevhodném navázání na očkování proti chřipce (viz výše).

#covid

Proč zrovna Itálie má potřebu se ohradit proti Stoltenbergovým slovům?

Itálie nechce, aby Ukrajina použila západní zbraně proti Rusku. Italská vláda se ohradila proti výzvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby spojenci zrušili omezení týkající se použití západních zbraní dodaných Ukrajině proti cílům v Rusku.

Protože italští voliči neradi vidí investice do obrany a jejich vláda je klidně skrývá:

The Italian public, for example, is generally believed to have distinctly unfavorable views toward defense spending, and particularly “guns versus butter” tradeoffs.

Italian officials indicated in 2016 that Italy — despite having agreed at Wales to increase defense spending and specifically to increase equipment spending — would exclude some new military shipbuilding projects from its accounting of military equipment expenditures in the NATO Defence Planning Process because the Italian public would find such expenditures objectionable in a time of fiscal retrenchment.

Karel Dolejší říká: protože ultrapravice.

Historik Vít Smetana o plánech na poválečné nakládání s Německem. Antony Eden zachránil budoucí mocenské postavení Evropy, protože bez průmyslového Německa by mezi Francií a SSSR byla jen step:

Britská politika nebyla vyhraněná, co se týče budoucího nakládání s Německem, a americká politika byla zcela nesourodá a prodělala několik velmi zásadních zvratů. V kruzích americké administrativy existovalo několik vyhraněných skupin.

Na jedné straně lidé ze State Departmentu, kteří si mysleli, že hlavní chybou po první světové válce bylo příliš tvrdé nakládání s Německem a že je potřeba naopak Německo zapojit a jeho hospodářské zdroje využít pro poválečnou rekonstrukci Evropy.

Vedle toho ovšem stála skupina kolem ministra financí Henryho Morgenthaua, který přišel s nápadem na velmi tvrdé nakládání s Německem, s jeho přetvořením na pasteveckou zemi, zničení jeho průmyslových kapacit a tak podobně. To byla teze, která byla americkému prezidentu Rooseveltovi velmi blízká. On byl germanofob par excellence, on v Německu na konci devatenáctého století chodil do školy a vytvořil si silnou averzi vůči všudypřítomné velmocenské aroganci a militarismu. Morgenthauův plán mu tudíž konvenoval.

Na druhé québecké konferenci v roce 1944 byl tento plán dokonce parafován ze strany Roosevelta i Churchilla. Když tam potom ovšem přijel o několik dní později Anthony Eden, tak se zděsil – uvědomil si, co by to znamenalo –, no a tak postupně jak Churchill, tak i Roosevelt se vlastně od toho svého souhlasu s Morgenthauovým plánem distancovali. Samozřejmě pak začala postupně získávat navrch představa Státního departmentu, která se promítla už do výsledků jaltské konference.

Bez průmyslového Německa by byla Evropa časem buď sovětská nebo geopoliticky bezvýznamná.

Pravicový novinář Rudolf Kopecký 30. května 1948 v tajném memorandu spolustraníkům v Československu ze zakázané Národní demokracie píše, jak Sovětský svaz pohlcuje závislé země (viz “Vzpomínky starého novináře”, s. 930):

Sovětský svaz sleduje politiku střídavých výbojů a konsolidace zisků. V přítomné době bude patrně sledovat politiku konsolidace zisků. Mírová ofenzíva, která by uklidnila vzrušení světě, je součástí této taktiky, jež vedla k pohlcení polozávislých zemí. [...] Západní mocnosti chtějí mír, ačkoliv jsou dnes velmi protiruské. Touha po míru je tak silná, že je zapotřebí nové ruské agrese, aby se postavily rozhodně proti Rusku. Proto přijde rozhodně nová ruská mírová ofenzíva, aby je uchlácholila. Až rozhodnutí Rusku oponovat opadne, přijde nový výboj. Západní mocnosti nepodniknou válku pro dosavadní výboje. Kdyby se Rusko spokojilo s tím, co má, západní mocnosti to vezmou — třeba nerady, na vědomí. Naše jediná naděje je, že Rusko bude ve výbojích pokračovat. Nepochybuji o tom, že se tak stane.

Kopecký se samozřejmě mýlí, když – jako mnoho dalších exulantů – předpokládá Třetí světovou válku, která potlačí komunismus, ale jeho analýza práce SSSR s vějičkou míru a hrozbou války proti Západu, je přesná a dá se i dnes aplikovat Putinovo nedávné tvrzení, že je ochoten svolit k příměří za předpokladu, že linie kontaktu zůstane taková, jaká je teď. Když bude Západ chtít, i mír je prý možný! Alternativou je pak prý atomová válka s NATO…

#rusko #ukrajina

Když americká vláda v srpnu 2023 neočekávaně zavedla rozsáhlé technologické sankce na Čínu, napadlo mě, že připomínají zásah Trisolaranů proti lidstvu v knize Problém tří těles. Dnes jsem na jenom chatu tuhle analogii popsal kolegům ve firmě a je načase tento můj originální příspěvek předat lidstvu.

The US semiconductor sanctions are to rob China of their future development in this field, so yet it won't help in the mature tech (e.g., mil, EVs, IoT, home appliances, cell phones).

I think of it as when Trisolarans (here, the US) from The Three-Body Problem book series had 400+ years to get from their unstable trisolar system to Earth. At the start of the journey through space, they had far more advanced technology than humans (here, China) but feared that by the time humanity would develop technology advanced enough to fight off the invasion. So, they disrupted all particle accelerators (here, the tech sanctions) on Earth to give random results so that humans could never progress in understanding of physics to prepare a realistic defense.

Překlad:

Americké polovodičové sankce mají Čínu obrat o jejich budoucí vývoj v této oblasti, ale nepomůže to v legacy/mature technologiích jako např. vojenství, elektroauta, IoT, domácí spotřebiče, mobilní telefony apod.

Trisolarané (zde, USA) z knižní série Problém tří těles měli více než 400 let na to, aby se dostali ze svého nestabilního trisolárního systému na Zemi. Na začátku cesty vesmírem měli mnohem pokročilejší technologii než lidé (zde Čína), ale obávali se, že do té doby lidstvo vyvine technologie dostatečně pokročilé, aby invazi odrazilo. Trisolarané proto narušili všechny urychlovače částic (zde americké technologické sankce) na Zemi, aby dávaly náhodné výsledky a lidé tak nikdy nemohli pokročit v chápání fyziky a připravit realistickou obranu.

O účinnosti amerických technologických sankcí na Čínu spíš pochybuju. Zdrží je, ale nezastaví. Ve výsledku budou čínské technologie zastaralé, ale na Americe nazávislé.

Nacionalismus byl stejným hříchem německým jako českým. S jeho vzestupem pozbývá pokus o syntézu zvanou “BOHEMIA” pevné půdy sdílené oběma národy českých zemí. V roce 1848 poprvé proti sobě stanuly jako nepřátelé. Němci se zdráhali uznat nárok Čechů stát se národem v plném smyslu slova a Češi začali popírat právo českých Němců pokládat české země za svou vlast. Koncem 19. století uvízly vztahy obou národů ve slepé uličce, z níž — jak se oběma zdálo — nebylo východiska. Oba začaly využívat sobě příznivých okolností, jak je vytvářelo politické klima Evropy. Čeští Němci se naneštěstí začali ohlížet po vilémovském Německu a Češi naneštěstí po Rusku a Francii. Pak začala světová válka. Pokud přálo štěstí ústředním mocnostem, strojili čeští Němci plány, jak to po vítězné válce zařídit, aby je už Češi neznepokojovali. Dopadlo to jinak — a Češi to potom “svým” Němcům spočítali. Toto schéma se mělo v další válce i po ní opakovat, ovšem v obludnější podobě. A to z obou stran.

Přistěhovalci [do pohraničí] neměli a ani nemohli mít nějaký niterný vztah k tomu, co tu z dřívějška zbylo. K majetku ostatně přicházeli neuvěřitelně snadno. Stačilo jen chtít — a měl jsi dům. Znelíbilo se ti v něm? Prohospodařil jsi snadno nabyté jmění? Prosím, můžeš dostat další. Tehdy vznikl druh lidí, říkalo se jim “zlatokopové”, kteří se přijeli pod záminkou osídlení “napakovat” a zase odtáhli do vnitrozemí. Ani ti, co se tehdy rozhodli zůstat, si skutečné pouto k novému bydlišti nevytvořili. Vše, co tu zbylo z dřívějška, valem mizelo. A potom: jen velmi nesnadno lze vytvořit opravdový domov, víš-li, že ten, kdo vystavěl dům, ve kterém bydlíš, musel nedlouho před tvým příchodem nedobrovolně odejít. Proto lidé přicházeli a odcházeli. Vlna za vlnou spontánních i organizovaných “dosídlenců” znovu a znovu dobývala tento už předem poražený kraj. Souvislejší trvalé osídlení lze datovat až od šedesátých let, kdy už dospěla první poválečná generace.

Zkouším si představit, jak by to asi vypadalo, kdyby se z německé strany prosadila snaha jednorázově restituovat onen STATUS OUO ANTE. To by pak znamenalo: vyklizení někdejšího Sudetenland; příchod tří milionů Němců, kteří by k českým zemím neměli žádný niterný vztah; zjednání místa někde ve vnitrozemí pro tři miliony Čechů, kteří by s tímto řešením nebyli srozuměni; znamenalo by to i faktické anektování českého pohraničí Německem. Vystupňované napětí v etnicky českých Čechách by pak nejspíš vyústilo v nastolení šovinisticko-fašistického režimu. Jeho představitelé by se začali ohlížet po nějaké síle odjinud, která by podpořila jejich revindifikační touhy — a zneužívala by jich. Středoevropská atmosféra by byla otrávena na dobu několika generací a historie by získala příležitost k opakování jedné z velmi nepodařených kapitol.

V roce 1935 byla mezi ČSR a SSSR podepsána smlouva, která obsahovala závazek o vzájemné pomoci v případě napadení Německem. Prohradní novinář Karel Čapek tím ztratil jakoukoliv soudnost a začal v textu “Čeští intelektuálové k nové ústavě Sovětského svazu“ z července 1936 ze sbírky publicistických textů Od člověka k člověku III oslavovat novou sovětskou ústavu”:

První pocit, který ve mně vzbuzuje návrh nové ústavy SSSR, je pocit radosti a úlevy. Sovětský svaz není jen nejsvobodnější zemí: je to země vytvářející nový typ demokracie. Sovětský svaz vyzdvihuje vysoko na štít demokratické zásady, popírané v některých zemích. Není pochyby, že nový typ sovětské demokracie zanechá hluboké stopy i v těch zemích, kde existuje fašistická diktatura. Hned teď, po uveřejnění návrhu nové ústavy SSSR, je možno říci, že v dějinách Evropy začíná se nová éra. Nová sovětská ústava znamená pokrok pro celý svět.

Zejména hluboko na mne působí, že návrh nové sovětské ústavy nedělá rozdíl mezi rozličnými národy. Nová sovětská ústava nejenom uskutečňuje hesla Veliké francouzské revoluce, ale rozvíjí je i dále, ovšem na jiné sociální základně. Tím se SSSR stává dědicem a pokračovatelem evropské kultury.

Pro mne jako Slovana-Evropana má veliký význam ještě jedna skutečnost: dříve byl Sovětský svaz nazýván Euroasií, čímž bylo zdůrazňováno, že SSSR je zemí spíše asiatskou než evropskou. Teď však již o tom nemůže být ani řeči. Kdo četl návrh nové ústavy Sovětského svazu, nemůže nepřiznat, že Sovětský svaz je Evropa, a to Evropa v nejlepším smyslu tohoto jména. Tím ovšem nechci říci, že by SSSR kopíroval západoevropské země.

Za velmi pozoruhodnou pokládám také tu skutečnost, že podle nového návrhu sovětské ústavy je přípustné a je zákonem chráněno osobní vlastnictví občanů, jejich pracovní důchody, úspory atd. To je velmi vážný a moudrý bod ústavy.

Praha–Moskva, červenec 1936

Srovnejte s atmosféru let 1940-1945 ve Velké Británii, kterou popisuje George Orwell v eseji “The Freedom of the Press” z roku 1945. Ukazuje v ní, jak se mu v letech válečného spojenectví Velké Británie a Sovětského svazu nedařilo vydat novelu Farma zvířat, protože britská vláda vytvářela nátlak na nakladatele, aby nevydávali tak ostře protisovětské dílo:

At this moment what is demanded by the prevailing orthodoxy is an uncritical admiration of Soviet Russia. Everyone knows this, nearly everyone acts on it. Any serious criticism of the Soviet régime, any disclosure of facts which the Soviet government would prefer to keep hidden, is next door to unprintable. And this nation-wide conspiracy to flatter our ally takes place, curiously enough, against a background of genuine intellectual tolerance. For though you are not allowed to criticise the Soviet government, at least you are reasonably free to criticise our own. Hardly anyone will print an attack on Stalin, but it is quite safe to attack Churchill, at any rate in books and periodicals.