Evropští politici jsou náramně spokojení s tím, že Trumpa (prý) uchlácholili a on se postavil na jejich stranu proti Rusku. Jsou tak spokojení, že nevyvíjejí žádnou aktivitu a čekají, co bude. Dělají chybu.

Jak píše v Deníku N Kudláček, chystaný sumit Trump-Putin nevěstí nic dobrého, protože jedinou Trumpovou motivací je získat nobelovku a “ukončit zabíjení”, ať už to znamená cokoliv – klidně i ukrajinskou kapitulaci, které Evropané nezabrání, protože se naučili Američany poslouchat na slovo. A jestli už i Ukrajinci budou Američany poslouchat na slovo, tak tu kapitulaci budou mít hodně brzy.

Přitom je to paradox, Amerika na ukrajinskou obranu nijak nepřispívá a přesto si uzurpuje právo rozhodovat za obránce.

Kudláček v článku podvědomě píše jako o uzavření míru mezi Trumpem a Putinem. USA a Rusko jsou snad ve válce?

Podobně dneska psala v Deníku N Procházková, že se Evropané snaží zachránit, co se dá a že o spravedlivém míru – odchodu Rusů z Ukrajiny, zaplacení reparací, odsouzení válečných zločinců – se už ani náznakem nemluví.

Macaes píše, že Evropané půl roku nic nedělali a teď už je pozdě, Trump Putinovi Ukrajinu odevzdá.

O parametrech příměří se bude podle mě mluvit v těchhle intencích:

Nebyla by to nic jiného než kapitulace. Z vojenského ani politického hlediska pro ni není důvod. A myslím, že k příměří v nejbližší době nedojde.

A pokud ano tak jediný, kdo to může zastavit jsou Ukrajinci sami, jak Zelenskému ukázali tenhle týden v kauze NABU a SAPO. Nechce se mi věřit, že by to spolkli, zrovna oni.


Koukám hodně na čínské filmy. Je to fajn. V posledním týdnu jsem viděl Žít, Dotek hříchu, Days of Being Wild a Rudé pole (Rudý čirok).

#deník