hello darkness my old friend

i've come to talk with you again

Mezi lety 2015 a 2020 jsem přečetl jsem okolo dvaceti čínských románů a viděl desítky čínských filmů. Od té doby román snad jeden, filmů tak pět. Právě jsem dokoukal loňský film “Caught by the Tides” Zhangke Jiaa a bylo to jako potkat dobrého přítele, kterého jste roky neviděli, nemusíte si nic říkat, protože pokračujete v hovoru tam, kde jste před pěti lety skončili.

S jistým pochopením čínské moderní historie jsem dokázal chápat, na co se autor odkazuje. Např. motivem časové linky okolo roku 2000 jsou ženy ve středním věku, které zpívají revoluční písně a tančí na náměstích, což je odkaz na generaci, která vyrostla za kulturní revoluce a tvrdí se, že nemá, žádné ohledy k okolí.

Něco ale přece jen bylo nové, něco co jsem dřív v čínské kinematografii neviděl: několikrát se zmínilo křesťanství, bylo zachyceno modlení a kostel, jedna z postav je gay a explicitně a opakovaně se to zmiňuje a jakási babička v roce 2006 provádí klasický proticísařský protest proti stavbě přehrady Tři soutěsky (z celostátních problémů bylo dříve možno filmem kritizovat hlavně Kulturní revoluci).


Krakované vnímají své město jako historické, královské a středoevropské, jsou pyšní i na habsburské období, Varšavě vyčítají východoevropanství a ruské kulturní i architektonické vlivy.

Během rozdělení Polska byla Varšava 123 let součástí ruského impéria a dosud tam stojí onen Stalinův mrakodrap. Pro specifickou uzavřenou krakovskou společnost je toho příliš mnoho.

Podobný postoj měli do roku 2014 obyvatelé ukrajinského Lvova vůči Kyjevu: sami se cítili jako Středoevropané, Kyjevu vyčítali příliš východní charakter.

#deník

Ukrajinský parlament po protestech obratem přijal zákon, kterým se úřadům NABU a SAP opět přiznává jejich nezávislost. Jejich parlament je už asi docela v rozkladu, když původní zákon i jeho revert schválil během pár dní.

Není se ale co divit, volby měly být v roce 2024, poslanci rok přesluhují a rozpor mezi tím, kdo vládne a kdy by vládnout měl roste.


Tak o tomhle včera mluvil Tusk:

“Both Russia and Ukraine must negotiate a ceasefire and durable peace. It is time to make a deal. President Trump has made clear this must be done by August 8. The United States is prepared to implement additional measures to secure peace,” senior U.S. diplomat John Kelley told the 15-member council.

Těšeníčko!1! Autoři “Vývoje bojů” to můžou zabalit!!

A pokud příměří bude, tak jen jako totální potopení Ukrajiny. Ano, ze strany USA, ale čím dál víc se dá očekávat, že i ze strany Evropy. Ne, že by chtěla, ale snadno se vzdává své suverenity a je v rozhodování podřízená svému seniornímu partnerovi.

Součást téhle šarády, kdy EU kontrahovala USA na zajištění míru na Ukrajině (viz včerejší záznam), jsou Trumpovy brutální slovní útoky proti Indii, která nakupuje ruskou ropu. Zdá se mi, že Evropa mu v tom přikyvuje.


U amerických soudů probíhá řízení o legalitě Trumpových cel. Proběhla ústní slyšení u odvolacího soudu potom, co federální soud nižší instance cla zrušil jako neústavní. Ať to dopadne jakkoliv, strana, která prohraje, se nakonec odvolá Nejvyššímu soudu. U odvolacího soudu vláda prohraje, odvolá se a u Nejvyššího soudu vyhraje s typickým obojakým rozsudkem.

Oddalovat právně závazné smlouvy můžeme, ale nemůže spoléhat, že nás zachrání americký soudní systém, který v nejvyšší instanci vždy rozhoduje pro Trumpa.


Z článku o tom, jak si východní Evropa vydobyla přístup k americkému LNG a jak se bojí, že se Trump dohodne s Ruskem na takových ekonomických svazcích, které by Rusko podpořily v opětném prodeji zemního plynu do Evropy a přiškrtily americké LNG.

Trump even initially demanded that von der Leyen commit to $1 trillion in U.S. energy purchases during his term, the official said, before settling on $750 billion ($250 billion annually).

But the numbers are non-binding, hyperbolic and unrealistic. To reach that figure, the U.S. would have to divert all its energy exports to the EU — and then somehow find 50 percent more in supplies. Meanwhile, the EU would have to essentially ditch its other foreign suppliers (including those providing cheaper energy) and more than triple its U.S. imports.

Trump’s overall unreliability as a partner — his tariffs, his taste for bullying, his open disparagement of the EU — make Europeans wary of swapping reliance on one strongman for another.

Despite pressure from Trump, most EU buyers have refused to sign long-term contracts with U.S. companies, against a backdrop of declining gas demand on the continent and more supply coming online from alternative exporters like Norway and Qatar.

For instance, a Trump-brokered peace deal could involve lifting U.S. sanctions on Russian LNG.

That “would be the Trump administration shoving Russian gas down the throats of the Europeans,” said one person familiar with the matter, granted anonymity to describe private discussions. “Europeans are saying a hard ‘no.’ They’re proud of what they've done in the past three years in getting off Russian gas.”


Nevíte někdo, co se stalo s britsko-francouzskou koalicí ochotných? Neměla poslat na Ukrajinu své vojáky? Asi to byl jenom dočasný způsob, jak vyplnit vakuum když Trump dehonestoval Zelenského.


Macaes se domnívá, že Trumpova cla jsou o způsobu, jak zaplatit narůstající americký dluh.

#deník

Donald Tusk blouzní o tom, že válka na Ukrajině bude možná brzy pozastavena. Jen neříkal jestli za 50 nebo spíš 10-12 dní.


Trump vyhrožuje Indii 25% cly kvůli tomu, že kupuje ruskou ropu. Podobně jako 10-12denní ultimátum Rusku je to patrně součást potupné dohody s EU z 27. července. Komisař pro obchod Šefčovič tvrdil, že v dohodě jde o mnohem více než jen o obchod. Protože nemohl říct, co konkrétně, tak si domysleme, že snad chtěl říct, že nápadná ekonomická nevýhodnost dohody pro EU bude vyvážena ukončením ruské války na Ukrajině.

“I cannot go into all of the details” of what was discussed in the room with Mr. Trump, he said, but “I can assure you that it was not just about the trade.”

Je otázka, jestli je pro nás konec ruské války výhodný, protože se Rusko může zaměřit na Evropu dříve, než bude připravena a Ukrajina se na nás může kvůli předpokládaným poválečným problémům vykašlat (traumata, exodus můžů ze země, vnitropolitické problémy s příchodem voleb, …).


Dokument Evropské komise nazvaný “EU-US trade deal explained” je byrokratický gaslighting, který nás chce přesvědčit, že je všechno v nejlepším pořádku.

Dokument Komise potvrzuje 15procentní cla na evropský export a záměr nakoupit v nejbližších letech LNG, ropu a uran z Ameriky za 750 miliard dolarů a investovat v Americe 600 miliard dolarů. Nepotvrzuje ale nákupy amerických zbraní.

Explicitně se v něm píše, že dohoda zajišťuje přístup EU na americký trh, budeme tedy platit za možnost obchodovat s Amerikou, ona za přístup na náš trh platit nebude a ještě získá úlevy při exportu svých aut (která nechceme) a zemědělské produkce (kterou nežereme).

V textu se nadšeně tvrdí, že je to jen první z dohod o usnadnění přístupu na trh. Vzhledem k tomu, že jen americký přístup na trh se zlepšil, nezbývá než se děsit dalších podobných dohod.

Nákup LNG, ropy a uranu je v textu promován jako vytlačení ruské ropy a zemního plynu. Jako bychom si chtěli zopakovat rok 2022 a opět se v uhlovodících stát závislými na jedné labilní autokracii.

Když tenhle nátlak na více frontách zafungoval, není důvod si myslet, že se nebude opakovat, zvlášť s odstupem několika let, kdy se dostaví americké problémy se splácením státního dluhu, inflací a ekonomickými problémy Američanů, kterým sice z dlouhodobého hlediska kynou pracovní příležitosti v průmyslu, ale z krátkodobého hlediska jim nákupní koš zdraží.


U peruánsko-brazilské hranice blízko izolovaného kmene Korubo se našlo sedm solárních rádií, která byla naladěná na program, kde se ve španělštině a portugalštině donekonečna předčítala Bible.

#deník

Po ponižující “dohodě” EU-USA, která podle komisaře pro obchod Šefčoviče “nebyla zdaleka jen o obchodu, ale o tom teď nemůže mluvit”, se objevili lidé, kteří na každý problém používají stejný mustr. Chtějí odstranit jednu (?) z “model” a pak bude všechno zase ok.

Těmito modlami jsou Green Deal, sociální stát, migrace, či vyzbrojení EU a odpor Rusku

Zrušením Zelené dohody bychom se stali ještě závislejšími na fosilních palivech z USA, Ruska, Blízkého východu, post-sovětského prostoru, Kataru atp. To chceme? Odstraněním sociálního státu vyhrotíme společenské rozpory a odstraníme dekády společenského vzestupu pracujících. Ano? To s tou migrací nechápu. Jako že nás import práceschopného obyvatelstva, jehož nedostatek Singer v článku kritizuje, stojí peníze? Eh. Už fakt nevím, co říct na konec vyzbrojení EU a odporu Rusku… Že svoboda, demokracie a vláda práva stojí peníze a není efektivní? Uh.

Evropa se probrala do světa, kde Trump a von der Leyen večer ve Skotsku upekli pro Evropu nevýhodnou rámcovou obchodní “dohodu”. Evropa se má nejenom smířit s americkými cly ve výši 15 procent, o kterých se mluvilo celé měsíce, ale nakoupí k tomu ještě americké LNG a navýšit nákupy amerických zbraní. A údajně má i investovat dalších 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, jinými slovy budeme investovat do Ameriky, abychom ten schodek obchodní bilance vyrovnali vlastními silami.

Měli jsme dobré karty a prohráli jsme na celé čáře. V demokracii by von der Leyen čelila vzpouře poslanců a musela podat demisi.

Do nedávna před takovou “dohodou” varoval jen málokdo a o jejích konturách psalo jen Politico, teď o ní překvapeně píšou i lokální evropská média.

„To nejlepší, co na tom pro Evropany je, že to pro ně není ještě horší,“ komentoval dohodu pro americkou televizi CNN novinář David Sanger.

Symptomatické je, že NYT změnily titulek článku o obchodní dohodě z “Europe Cuts a Trade Deal With Trump” na přiléhavější “Europe Accepts a Trump Trade Deal”.

Takhle bez boje se z 50miliardového evropského obchodního přebytku stane deficit ve zboží i službách.

A aby nebylo pochyb, kdo vyhrál, von der Leyen přejala Trumpovu logiku oběti a řekla:

…we have to rebalance it. We have an excellent trade relation. It's a huge volume of trade that we have together. So we will make it more sustainable.

Čína, Kanada a Mexiko teď patrně budou muset přijmout podobnou dohodu a nakonec na tom budeme všichni stejně jako před půl rokem, jen s o 15procent horším postavením vůči USA. Kdybychom se spojili, byli bychom na tom lépe:

“He’s the bully in the schoolyard and we didn’t join others in standing up to him,” said one diplomat. “Those who don’t hang together get hanged separately.”

Jen jedno se jí musí nechat, tu potupnou porážku si vyžrala sama, neposlal tam pouhého komisaře, to jsem nečekal.

“We’d caution strongly against taking the announced deals as the final word,” researchers from Pantheon Macroeconomics, a research firm that focuses on the global economy, warned this week, citing court challenges and other uncertainty.

Ne Trump ale EU (vůči Americe) je TACO.

Trump worked out exactly where our pain threshold is.

Naší hlavní nadějí jsou teď obchodní smlouvy s dalšími zeměmi, hlavně odstranění pseudo-celních bariér na vnitřním trhu EU a revolta proti téhle potupě a její odmítnutí v Radě a Parlamentu.


Někdo si zaklapl budík a probral se až po dvou letech:

Tisícovka rabínů z různých zemí vyzvala Izrael, aby přestal používat v Pásmu Gazy hlad jako válečnou zbraň, dostal domů všechny rukojmí unesené předloni v říjnu Hamásem do Gazy a zastavil boje na tomto palestinském území.

V podstatě to jsou vlivoví agenti Státu Izrael, kteří nemají vlastní rozum, svědomí ani možnost svobodného rozhodování.

Nikdo z českých, slovenských ani polských rabínů a rabínek prohlášení nepodpořil.

Kde jsou všechny ty hodné internetové “rabínky v zácviku”, když je svět potřebuje? No, na X ne, protože tam si pro jistotu smazala historii a teď jen postuje nanejvýš obrázky sedmiramenných svícnů.


Díky globálnímu oteplování je v Evropě tak teplo, že se v ní daří pěstovat kávu. Dejme tomu ještě dekádu a budeme pěstovat banány — do banánové republiky se to docela hodí.


USA za dvanáct dní války Izraele s Íránem vystřílelo čtvrtinu svých antiraket ze systému THAAD. Celkem vystřelili 150 antiraket THAAD a 80 antiraket SM-3 pro Aegis.

Spotřebovány však byly i zásoby interceptorů do dalších systémů, ať už izraelské Arrow 3, tak rakety SM-2, SM-3 a SM-6 do námořního systému Aegis na torpédoborcích řady Arleigh Burke. Potřeba byly především interceptory SM-3, které mohou také likvidovat balistické rakety před návratem do atmosféry a mají delší dosah než THAAD, uvedl list The Wall Street Journal.

Pokud by měli Íránci více odpalovacích zařízení, resp. pokud by jim je Izrael nelikvidoval takovou rychlostí, začalo by pronikat obranou Izraele čím dál více balistických raket. Po nedávné zkušenosti bude mít Írán pro příště více odpalovacích zařízení, lépe je ochrání a rakety budou výkonnější (třeba i díky čínským technologiím, které v Íránu nahradí tu ruské).

Někde jsem četl, že Francie vyrobí 5 antiraket měsíčně. USA vyrábí pro THAAD podobně směšná množství:

Lockheed slibuje navýšit výrobu na sto kusů za rok. Pentagon objednává pro příští fiskální rok 37 interceptorů do THAADu, podle údajů CNN v tomto fiskálním roce dvanáct, přičemž v minulém to bylo 11.

#deník

Evropské země donutily Izrael ke vpuštění humanitární pomoci do Gazy a pomohly prozatím ukončit genocidu Palestinců hladem. Hodně lidí je ale v takovém stavu, že stejně zemře.

Izrael také údajně pozastavil vraždění civilistů v několika zónách Gazy. Kdyby ale s genocidou přestal úplně, bude to začátek toho, že se to “provalí”, protože se do Gazy dostanou zahraniční novináři a o nějvětší genocidě moderní éry se dozví i ti, kdo jí dosud popírali nebo se na cokoliv kritického vůči Izraeli odkazovali na izraelské noviny Ha’arec.


Strana Motoristé sobě představila program do voleb a mají tam několik rozumných bodů.

Tohle je nejradikálnější idea ze všech volebních programů, co jsem zatím četl:

Zredukujeme požadavky na parkovací stání, oslunění, výměru místností či hlukové limity v městské zástavbě. Umožníme výstavbu bytů s parametry odpovídajícími různým cílovým skupinám, například startovacímu bydlení.

A také:

Jsme si vědomi, že plnění aliančních závazků v podobě vysokých procent HDP na zbrojení je v naší současné ekonomické situaci značně limitované. Proto musí být obrana chápána široce, nejen jako vojenská síla, ale i jako komplexní systém zahrnující civilní ochranu, kritickou infrastrukturu a společenskou připravenost. Naše strategie směřuje k efektivnímu využití dostupných prostředků s maximálním efektem pro bezpečnost a odolnost České republiky v nejširším slova smyslu.

#deník

Místo toho, aby se EU postavila USA za to, jak na ní nepřátelsky tlačí ve věci cel a jejích suverénních rozhodnutí v oblasti daní a regulací technologických firem na vnitřním trhu EU, tak odjela Komise do Pekingu a tlačí na Čínu, aby něco udělala s 300miliardovým obchodním přebytkem a přesměrovala svou údajnou overcapacity na svůj domácí trh. Prostě aplikuje na Čínu stejnou metodu, kterou na nás Amerika. Výsledek ale nebude stejný.

A – smysluplněji – Komise zatlačila na otevření čínského trhu pro evropské společnosti a požaduje čínský tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Kdyby Česko nebylo v EU, nejde si ani představit, že by na Čínu v těchhle třech oblastech tlačilo.

#deník

Premiér České republiky Petr Fiala řekl nejodvážnější větu své končící politické kariéry, škoda, že není pravdivá:

Česko podporuje Izrael, usiluje o vyváženost všech rezolucí k situaci v Gaze, ale neznamená to, že podporuje každý krok izraelské vlády.


Ukrajina je tvrdě kritizována Evropskou unií za to, že přijala zákon, kterým likviduje nezávislost Národní protikorupční agentury (NABU) a Speciální protikorupční prokuratury (SAP). Zelenský tvrdí, že zákon je nutný proto, že tyto úřady jsou pod vlivem Ruska…


Izrael je široce kritizován za to, že provádí v Gaze genocidu hladem. Jen tomu tak nikdo neříká přímo.

Na Stát Izrael se dá použít Nietzscheho aforismus:

Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem. A pokud dlouho zíráte do propasti, tak propast zírá zpátky do vás.


Evropská Komise pohrozila USA, že na ně uvalí uvalí cla ve výši 100 miliard eur, pokud se do týdne nedohodnou a Trump na EU uvalí 30% cla.

Je to ale jen mediální damage control ze strany Komise, protože podle posledních zpráv se EU smíří s 15procentními cly, čímž bude zajištěn status quo (průměrná cla na EU před Trumpem byla 5 procent a Trump k nim později přidal 10). Trump si tak vynutil, že EU nebude nijak reagovat.

Ze zpětného pohledu je jasné, že EU už nějakou dobu počítala s kapitulací, a proto pod pláštíkem “jednání” donekonečna odkládala zavedení svých protiopatření.

Kdyby byla Komise vláda, Evropský parlament co k čemu a kdyby byla EU skutečná demokracie, tak by von der Leyen musela podat demisi.

Lidé jako Merz, kteří jsou spokojení s touhle dohodou, protože mohla být i horší, ze sebe jenom dělají debily. Trump nám vnutil 5procentní výdaje na obranu, zrušení digitální daně a teď nás obral o část našeho zpracovatelského průmyslu, který se přesune do Ameriky, aby nebyl zatížen 15% cly. Nejméně tři prohry za šest měsíců… A tahle poslední není vynucená, protože na Ameriku máme podobné páky jako ona na nás, mohli jsme např. chytnout pod krkem americké technologické firmy, ale neudělali jsme to. Čekají nás s Američany nutně další prohry – ta ultimátní bude na Ukrajině.

Tady se ani nedá říct “mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky”. Tohle je neschopnost a sabotáž.


von der Leyen přijela minulý týden na návštěvu na Island, který se právě rozhodl, že je čas k obnovení prací na přistoupení země k EU. Současná proevropská vláda plánuje referendum o zahájení rozhovorů o přistoupení Islandu k EU na rok 2027. Bohové tomuto svazku ten den požehnali erupcí vulkánu Reykjanes. Nebo to bylo varování?

#deník

Andrej Babiš prohlásil pro agenturu Reuters, že až se dostane k moci, tak zruší českou muniční iniciativu, díky které Ukrajina získala statisíce kusů velkorážové munice ze skladových zásob různých zemí světa. Česká republika prodeje pouze organizuje, její zbrojařské firmy pak zajišťují transfer a modernizaci – často letité – munice. Česko má se svou iniciativou jen minimální nálady, munici platí donoři (Německo, Nizozemsko, Dánsko aj.), čeští zbrojaři na nich vydělají 8-10 procent z čehož se odvedou do státní kazy daně, zaměstnanci dostanou mzdy. Pro Česko z toho plyne dobrá reputace i byznys, Ukrajina získává nedostatkovou munici, prodejci vydělají na nepotřebné munici. Tratí na tom Rusko, a opozičník Andrej Babiš, protože iniciativa je chápána jako úspěch české vlády.

Tratí na tom ale i Evropa jako celek, protože peníze, které jdou do mimoevropské munice, z podstaty věci nejdou do munice vyrobené v Evropě. A nejde mi teď o to, aby peníze za zbraně zůstaly v Evropě a neodcházely například do Ameriky ale o to, aby ty objednávky nakoply evropské obranné kapacity. Proto případné zrušení muniční iniciativy ze strany budoucí Babišovy vlády nepokládám za nějakou velkou katastrofu pro obranyschopnost Ukrajiny, bude to hlavně reputační problém Babiše, jeho vlády a Česka, což je malá daň za posun správným směrem.

Kdoví, jestli to Babišovi nepošeptal někdo z Francie, která byla vždy proti tomu, aby se za evropské peníze kupovaly zbraně jinde než v Evropě. Babiš má přecejen pořád kontakty na Macrona a Francii…


USA dodaly Ukrajině 31 tanků M1A1 Abrams, Austrálie jich ještě letos dodá 49…

#deník

Komise chce vytvořit takzvaný 28. právní režim, tedy jednotný právní rámec pro podnikání a zdanění, nabírání zaměstnanců atp., která by pomohla evropským startupům k jednoduchému přístupu na celý Unijní trh bez ohledu na národní legislativu, která často znemožňuje snadný přístup na jiný trh než ten, kde byla malá firma založena. USA, Čína, Indie, Rusko a Brazílie mají výhodu jednotných podnikatelských pravidel, protože jde o jednu zemi. EU tohle nemá a přichází o procenta růstu HDP, protože jen velké firmy dokážou tuhle bariéru překonat. Jak říká Draghiho zpráva, vytváří si umělé pseudo-celní bariéry až ve výši 40 procent.

Místo toho, aby Komise tenhle režim vytvářela jako nařízení (regulation) tak ho vytváří jako směrnici (directive), tedy 27 zemí bude tenhle režim samostatně implementovat do svého právního řádu. Obava je, že se 28. režim rozbije na 27 dílků, bude nepoužitelný a bude roky trvat, než se v národních státech implementuje. Jako nařízení by se akorát přeložilo do jazyka dané země a okamžitě se stalo platným a přebíjejícím domácí legislativu.


Americký generál a vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich tvrdí, že “rok 2027 by mohl být rokem možné krize”, kdy by Čína v koordinaci s Ruskem mohla zaútočit na Tchaj-wan.

Ruskou spoluúčast příliš nekonkretizuje, nabízí se, že by se (1) Rusko zúčastnilo čínského útoku na Tchaj-wan, nebo (2) provedlo útok v Evropě v Pobaltí a vázalo evropské a americké jednotky.

První varianta je nesmyslná, protože Rusko bude nejspíš stále vázáno na Ukrajině a nemá kapacity pro druhou válku jinde, tím méně proti Americe a jejím spojencům a tím spíše na moři, kde nemá žádné podstatné kapacity.

Druhá je smysluplnější jen o fous, protože Amerika by v případě útoku Číny na Tchaj-wan žádné jednotky do Evropy neposlala ani by je tu nedržela, všechno by šlo do Indo-pacifiku. Byli bychom na Rusko sami (což tak jako tak už v tuhle chvíli stejně jsme).

Čína v nejbližších letech útok na Tchaj-wan spíš v plánu nemá, protože čas hraje v její prospěch:

  • Ekonomicky a vojensky rychle roste, zatímco Amerika a Evropa přešlapují na místě.
  • Po americké snaze uplatnit vysoká cla na celý svět, nevyprovokovaném americkém a izraelském útoku na Írán a genocidě v Gaze je jisté, že pro nezápadní země současný světový řád zdegeneroval na do stavu, kdy se klepou strachy, kdy přijdou na řadu ony a čínská hegemonie nebo alespoň její mocenská parita s Amerikou může být lákavá.
  • Amerika odpuzuje své spojence v Evropě i jihovýchodní Asii (viz tlak na Japonsko a Austrálii ať zvýší své vojenské výdaje na 3,5 procenta) a ti se na ni vykašlou stejně jako ona teď kašle na ně. A jak je známo z wargamingu z ledna 2023, sama Čínu neporazí. Viz jedno z doporučení: “Japonsko je klíčem, protože bez tamních vojenských základen je účinný americký zásah vyloučený”.

Jestli Čína na Tchaj-wan zaútočí, tak po americké provokaci typu přinucení Tchaj-wanu k vyhlášení nezávislosti. (Už jsem psal dříve.)

#deník