2021-25 Romský George Floyd (který nebyl)
Na Twitteru se mi ve feedu objevují tweaty žen, které popisují, jak je od jejich desíti let každé léto někdo sexuálně obtěžuje (nechtěné a nežádoucí sexuální návrhy, ošahávání atd.). Delší dobu mám chuť se jich zeptat, jestli se nechtějí ozbrojit, když jsou tak pravidelně cílem útoků, že se bojí chodit samy ven. Konečně jsem se odhodlal, jedné takové napsal a byla z toho překvapivě smysluplná interakce.
Zombie bitka narkomanů způsobila příjezd policie. Zraněný Romský narkoman Stanislav Tomáš poté napadl přivolané policisty. Ti se ho snažili zpacifikovat a na zemi spoutat za pomoci zakleknutí. Při převozu do nemocnice Rom zemřel. Mnozí novináři (Romea, Ciglerová, Rychlíková) a známé twitterové účty evokovali policejní vraždu George Floyda. Zákrok se zdá podle videa v pořádku, jeden policista klečí na nohou zatýkaného, druhý zaklekl na horní stranu zad nad lopatkami, chvilkově mu koleno sklouzlo na krk nebo hlavu, někdy je na chodníku. Při zpětném pohledu mohli policajti o minutu dvě dřív poznat, že je s ním něco špatně, že už se nehýbe a mohli začít resuscitovat. Obecně asi těžko předpokládat, že člověk zemře po pěti minutovém zakleknutí.
Na konci zombie videa Tomáš mlátí rukou do bočního skla auta a vypadá, že Tomáš nakonec půjde do něho i hlavou, ale záznam tam končí. Následné video ukazuje mlácení rukou a opravdu dva nárazy hlavou do auta a svalení se na asfalt – zvláště druhá rána hlavou s rozběhem je pořádná šlupka.
Pozoruhodná je reakce okolních Romů, kteří zatýkaného příliš nebrání, spíš mu radí, aby ze nevzpouzel, že mu policajti pomůžou a normálně odpovídají policajtům na dotazy, jestli má Tomáš nějaké infekční nemoci (jeden ze zasahujících má být pokousaný, druhý poškrábaný). Zjevný kontrast s chováním přihlížejících vraždění George Floyda, kde si jsou všichni přihlížející jistí, že dochází k vraždě.
Andrew Stroehlein ve svém křížovém tažení proti údajné policejní vraždě, obviňuje přihlížející tj. (Romy!), kteří zasahující policisty spíš podporují, že se nestavějí na obranu Tomáše proto, že je v nich “zakořeněn rasismus”.
Další podrobnosti případu: mrtvý se jmenoval Stanislav Tomáš (zvaný Lokša), 46 let, dlouhodobý uživatel drog a bezdomovec. V článku se objevuje častá linka textů o policejním násilí na černošských komunitách v Americe: mrtvý byl závislý na drogách a recidivista, měl psychické potíže, ale byl jen krůček od toho aby se ze všeho dostal, nebýt toho, že ho policajti zabili (zde: Lokša pomáhal deset dní v obchoďáku s ostrahou; docházel na rekvalifikační kurzy; známý mu našel bydlení, do kterého se měl už už nastěhovat; jeho údajná sestřenice říká, že přestal fetovat, potvrzuje to i místní dealer, jen měl Lokša smůlu, že si vzal něco špatného a pak vyšiloval).
Richard Samko na vlastní páteř vyzkoušel principy policejního zákroku, kde ukazuje, že při zakleknutí jsou krkavice pořád prostupné a nedochází ke snížení oxidace krve. Instruktor taky ukazuje, že více než poloviční vahou svého těla na Samkovi nemůže klečet (polovina z toho je navíc na dolní části těla). K čemu při takovém zákroku může dojít, je poškození páteře, zvláště té krční.
Dal jsem si opáčko z koncertů Julie Holter v rádiu KEXP a připomněly mi, jaký je cringe sledovat Holter, když vysvětluje, jak svou hudbu tvoří. Holter nemá vůbec páru o tom, jak tu svou hudbu vytvořila! Ale aby nějak odpověděla a moderátor ji nechal zpívat, tak se snaží něco vymyslet, jak že to dělá, ale je to naprosto přesvědčivé. A dokonce čím novější koncert, tím méně smysluplná odpověď: Holter přestává chápat, jak svou hudbu tvoří! LOL. Vůbec nejblíž se dostane pravdě, když řekne, že se jí zjeví (“it presents to me”). A je to pochopitelné, opravdoví umělci (básníci, spisovatelé, hudebníci) nemají recept na umění, a všechna ostatní “vysvětlení” jsou kecy. Maniak svůj beef proti Maratovi napsal za jedno odpoledne v Bibione.
Jan Wintr, expert na ústavní právo v rok starém článku tvrdí, že legální držitelé zbraní, kteří se kvůli získání zbrojního průkazu museli naučit stovky otázek na zákon o zbraních si myslí, že držitelé zbraní jsou pitomci a někteří z nich si budou myslet, že se rozšiřují meze nutné obrany (jediný, kdo tu změnu chápe, jak už to bývá, jsou právníci). Meze nutné obrany jsou v ČR teoreticky tak široké, že nechápu, kam by se asi tak mohly ještě rozšiřovat. V článku říká: “Platný trestní zákoník už má zakotveno nutnou obranu v krajní nouzi nebo dovolené použití zbraně za určitých podmínek.” Bohužel, ale ani neví, že není nic jako “nutná obrana v krajní nouzi”, ale že jsou dva podobné, ale odlišné koncepty nutné obrany a krajní nouze.
O poznání lepší článek z ledna 2020 v Respektu, který předcházel schválení senátního návrhu změny Listiny, mají různí právníci dobrou poznámku, že změna je hlavně hodnotová a nebrání dalšímu omezování držení zbraní, protože i když se zakáže držení střelných zbraní, pořád budou legální nože, klacky a kameny a Listina nebude porušena.
Bruno Maçães si povšiml, že EU má lepší strategii vůči Číně než Spojené státy. USA, které Čínu označují jako “strategického rivala”, chtějí být vůči Číně hlavně “tvrdé”, ale už není jasné, jak konkrétně chtějí dosáhnou změnu jednání Číny. EU označuje Čínu za “systémového rivala”, což znamená, že odděluje ekonomickou a politickou linka vztahu k Číně. EU chce s Čínou ekonomicky spolupracovat, ale nechává si volné ruce pro kritiku Číny, sankce atp. Spolupracovat chce ale výhradně podle svých pravidel a proto neváhá zavádět kontroly přebírání evropských podniků čínskými podniky atp. Tím, že oddělí ekonomickou a politickou sféru, doufá, že nemíří ke konfliktu s Čínou tak, jak k němu míří USA, pro které je politika prostředkem prosazování ekonomických zájmů a ekonomika prostředkem prosazování politických zájmů (USA se v tomhle ohledu od Číny neliší!). (V jistém smyslu uplatňuje EU oddělování politické a ekonomické linky i dovnitř: Maďarsku i Polsku je dovoleno participovat na jednotném trhu, získávat dotace atp., ale to neznamená, že jsou vyjmuty z politické kritiky a potenciálních sankcí.)
V praxi to funguje takhle: EU od půlky roku 2020 nutí Čínu k podpisu investiční dohody (CAI); předseda Si chtěl získat politického spojence proti nové americké administrativě, a EU tuhle smlouvu “daroval”. Protože EU chápe CAI jako ekonomickou, ne politickou, dohodu, neváhala a uvalila sankce na čtyři představitele čínského režimu kvůli porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Čínu to zjevně vyvedlo z rovnováhy, a proto uvalila nepřiměřené sankce na poslance Evropského parlamentu aj.; CAI tím byla podle Maçãese zničena, ale EU dala Číně jasný signál, že nemíní ustupovat v politických záležitostech kvůli ekonomickým zájmům (a naopak) a vytvořila si sféru nezávislosti na Číně ale i USA.
Babiš nechce, aby celá EU diskutovala s Putinem za jedním stolem, ale spokojí se, aby za něho mluvili Merkel, Macron, Michel, a von der Leyen. Skvělý názor, který nepředstírá, že zahraniční politika ČR existuje a by snad čehokoliv chtěla dosáhnout. Zahraniční politika je nanejvýš evropská politika, ale vzhledem k tomu, že evropská politika je vlastně i vnitřní politika, proto mimoevropská zahraniční politika ČR není. Mnoho ostatních zemí jako Polsko nebo pobaltské země, které si na summitu NATO nestěžovaly, že Biden s Putinem jednal bilaterálně a mmj. i o evropských záležitostech (Ukrajina, rakety středního doletu v Evropě, hacking), si hlasitě stěžovaly, když by s Putinem měla jednat EU a chtěly z ruské strany ústupky než ke schůzce vůbec dojde, než bude Putin “obdarován” sumitem. Jak má Evropa Putinovi sdělit, co od něho v evropské bezpečnosti očekává? Via Biden?
Jižní Moravu zasáhlo tornádo 3. nebo 4. stupně. Video z dronů nad Moravskou Novou Vsí ukazuje, jak snadno savé víry shodí došky ze sedlové střechy, střechu samotnou pak pocuchá tornádo. Na jednom záběru byly vidět popadané sedlové střechy a vedle nepoškozené ploché střechy. Kdyby tornádo prošlo nad mým barákem, tak střecha je pryč a na hlavu mi možná bude padat kdovíco. Je otázka jaký a kolik materiálu je mezi naším rákosovým stropem a střechou – určitě OSB desky, nějaké trámy a snad i cihly a zdivo, ale jestli nám půjde tornádo nad hlavou, tak nejlepší šanci budeme mít, když vypneme elektřinu a plyn a utečeme do sklepa, a zbytek necháme na likvidátory škodní události. Je zjevné, že na tyhle a jiné přírodní katastrofy je nutné se osobně připravit, ony totiž budou (viz též 2021-14 a 2021-16).
Stopa tornáda je 26 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká. V podstatě kopíruje železniční trať 330 z Břeclavi na Hodonín.
Článek v Science přibližuje možné důvody, proč vakcína od CureVacu dopadla nevalně. Vakcína byla zvláště neúčinná proti variantě alfa (“britská varianta”), ostatní mRNA vakcíny u ní mají jen trochu sníženou účinnost. Důvodu nízké účinnosti:
- vakcína ve fázi 1 aktivovala malou imunogenní odpověď, slabší než při přirozené infekci (ostatní vakcíny jsou dělané tak, aby způsobovaly silnější imunogenní odpověď než přirozená infekce);
- vakcína používá nemodifikovaný spike protein, který může blokovat vznik buněk typu T, které instruují buňky typu B ke tvorbě protilátek, ostatní mRNA vakcíny používají patentovanou technologii, která modifikuje uracil a tím dochází k silnější imunogenní odpovědi;
- vakcína se podává pouze v dávce 12 ml, nejspíš kvůli nízké snášenlivosti přirozeného uracilu, BioNTech: 30 ml, Moderna 100 ml.
Pamela mi popisovala témata, která se řeší v novém podcastu Sama Harrise, někteří lidé podle všeho mají problém uznat, že existují rozdíly mezi muži a ženami, které nejsou sociálního původu a o pak hnutí “body positivity”, které tvrdí, že být tlustý je OK a neznamená to, že je s ním např. zdravotně něco v nepořádku. Americkou politiku jsem šest let pravidelně sledoval a myslím, že jsem se v ní na Evropana docela vyznal. Půl roku naprosto stačilo, abych se v jejím kulturním vývoji přestal orientovat a nechápal, jak absurdní témata můžou zpracovávat seriozní publicisté. Kundera někde říká, že spisovatel nemůže nikdy existovat mimo svou kulturu. Ve vztahu k americké kultuře by se to dalo říct nejen o spisovatelích, ale o každém, kdo se do ní nenarodil; kdo jí nežije, není ji schopen doopravdy pochopit. (Možná je to podobné s jakoukoliv jinou kulturou, ale ta americká iteruje mnohem rychleji než jiné.) Je dobré, že je tady Matěj Schneider, který ji dokáže kvalitně zprostředkovávat, ale je to sisyfovský úkol hodný vyhoření.
Pořad o romských osadách na Slovensku (2019): děti a mladiství čichají toluen; obydlí postavená z klacků, hlíny a odpadu; všude se válejí odpadky; nemají přístup k vodě z vodovodu, plynu a odpadu, často jenom k elektřině – vidno podle množství satelitů na chatrčích – topí se kalamitním dřevem v kamnech.
