Evropská ad hoc obranná a nákupní aliance
23 členských států Evropské obranné agentury se dohodlo, že poskytne ze svých zásob asi milion kusů munice:
Plán na poskytnutí milionu kusů dělostřelecké munice schválila Unie velmi rychle. Počítá přitom se třemi fázemi.
V první mají členské státy dodat munici ze svých zásob a objednávek, konkrétně v hodnotě miliardy eur. V té další pak mají dělostřeleckou munici společně nakupovat od zbrojovek v Evropské unii a Norsku.
Dlouhodobě ale musí dojít ke zvýšení produkce.
Nikdo to neříká explicitně, ale Evropa zbrojí kolektivně.
Zatím nedostatečně, “jednorázově”, pouze co do munice a navíc zastřeně (první várka munice jde Ukrajině), ale bude to nakonec stejně jako se sdíleným evropským dluhem za covidu, ten se stal nástrojem, který bude připraven i do budoucna. Tzv. jednorázové kolektivní nákupy munice, se stanou permanentními a – do roka – budou zakončeny společným nákupem zbraňových systémů. Prvně pro Ukrajinu, protože válka asi neskončí s ukrajinskou jarní ofenzívou a bude třeba i nadále nahrazovat zničené systémy (tanky, obrněná vozidla) a později i pro členy EU. (Hot take: Časem to povede k vojenské integraci do té míry, že Evropská unie bude muset získat nějakou formu členství v NATO.)
Karel Dolejší se píše, že Evropa není a “možná už ani nikdy nebude skutečně samostatným hráčem v oblasti evropské bezpečnosti”. Nesouhlasím, takhle rozkolísaná nejednoznačnost při řešení problémů je evropský modus operandi, který nakonec vyřešil všechny předchozí “smrtelné” krize od neschválení euroústavy, přes finanční krizi, brexit až po covid. Dopadne to stejně se zbrojením, protože si jsou všichni vědomi vážnosti situace; společné nákupy munice jsou v tomhle kontextu jen první vlaštovkou.
Dolejší zbytečně Západní podporu redukuje jen na vojenskou pomoc:
Tím se nám ovšem otázka západní “výdrže” ohledně Ukrajiny smrskává na otázku trvající americké podpory, které teprve s velkým odstupem sekundují Británie, Polsko, skandinávské státy, Dánsko, Nizozemsko a další.
Ve finanční pomoci, bez které by byl ve zhrouceném ukrajinském státě veškerý sofistikovaný hardware naprosto k ničemu, hraje EU s USA vyrovnanou partii a pokud by v této oblasti americké příspěvky zcela vypadly, Evropa je snadno nahradí.
V objemu vojenské pomoci, má ale Dolejší spíš pravdu, i když ne všechny evropské země jsou tak transparentní stran obsahu a ceny pomoci jako USA, a proto ji nelze u nich přesně finančně vyčíslit. Například Bulharsko dodalo Ukrajině na jaře 2022 obrovské množství munice, které není ve statistikách, prvně protože bylo utajeno a druhotně protože šlo o prodej zapsalo se to do kolonky vojenské pomoci USA a UK. Celková výše poskytnuté nebo přislíbené americké vojenské pomoci od začátku invaze podle americké vlády: 32,6 miliard USD. Poskytnutá nebo přislíbená pomoc ostatních spojenců, podle americké vlády, 13 miliard USD, resp. 22,7 miliard USD (21 miliard Euro) podle starých dat Kielského institutu z 15. ledna 2023 a z toho 20,9 miliard USD (19,3 miliard Euro) poskytla a dodala čistě Evropa a instituce EU. (Tahle hausnumera mi dost připomínají počítání mrtvých a nakažený za covidu, kdy si každá země sama určila, kdo je nakažený, resp. kdo zemřel na covid a ne jen “s” covidem.)