2021-35 Slepé skvrny
Porušení licence GPL ve Francii je porušení obchodní smlouvy ne porušení copyrightu. Porušení copyrightu je to, co americká licence předpokládá a na němž je založené vynucení podmínek oprávněného užívání. Praktickým důsledkem jsou ve Francii o řád nižší sazby za její porušení, které může poškozená strana u soudu žádat.
Biden slíbil 23. července bývalému afghánskému prezidentovi Ghanímu leteckou a jinou formu podpory do konce srpna a snad i po té (sic), pokud Ghaní přijde s plánem na zastavení postupu Talibanu. Rozhovor je sám o sobě dost šílený: Biden mluví o tom, jak špatně vypadají (perception) snahy afghánské vlády, Ghaní o tom, že v Afghánistánu bojuje 10-15 tisíc zahraničních bojovníků s podporou Pákistánu.
John Kerry se nedohodl s Čínou na tom, aby Čína zvýšila své závazky co do snižování emisí skleníkových plynů ještě před koncem roku. Mělo se za docela pravděpodobné, že se Kerry s Xie Zhenhuou domluví, protože je známo, že mají nadstandardní vztahy.
Michael Durčák v papírovém Finmagu 5/2021 ve článku “Pohrobci Západu” píše o tom, co v Evropě nemáme (alespoň ne v tak čisté formě):
- extrémní příjmovou nerovnost (miliardáři létají do vesmíru × desetimiliony nemají zdravotní pojištění)
- extrémní pravici a levici, se skutečným politickým vlivem (fanatici, kteří zaútočili na Kongres jsou dnes podporování Republikány × fanatici, kteří demolují Portland; rozdmychání protipolicejních riotů; společný tlak extrémní pravice i levice na konec “nekonečných válek”)
- opiátová krize (93 000 mrtvých v roce 2020)
- vlastní nereálný svět kabelových televizí (CNN × Fox News)
- Washington DC, západní a východní pobřeží × celý zbytek USA
Americké problémy a to, co se v Americe řeší je bez pokřivení do Evropy nepřenositelné. Evropská a americká civilizace se od sebe vzdalují a budou vzdalovat, protože řeší jiné problémy, jiná dilemata a proto nevedou debaty o totožných kulturních tématech. Až si to uvědomíme, přestaneme Ameriku následovat. (K tomu, že já už Ameriku nechápu, jsem dospěl deset týdnů zpátky, viz [2021-25].)
Daniel Prokop: Slepé skvrny 🔊
Konzervativní voliči v Americe se v posledních letech neorientují až tak na dřívější core believes (odmítání homosexuálních svazků; náboženská svoboda; zbraně atp.), ale na nedůvěru ke státním institucím (great replacement theory ze strany vlády; očkování; konfiskace zbraní atp.) a těm, kdo je řídí, proto jim dává smysl zvolit za prezidenta toho, kdo je méně (sic) schopný, protože pak bude méně schopen provádět politiku zaměřenou proti Američanům.
Nejhodnotnější části jsou ty o metodice výzkumů. Poznatky:
- Udělat přesný výzkum je hodně složité. Musí se vzít v potaz nejenom socioekonomické postavení těch, kterých se agentury ptají, ale taky to, jak a zda hlasovali v minulých volbách daného druhu, což je nejlepším prediktorem toho koho a zda budou volit. Musí se vzít v poraz i ti, kdo tvrdí, že spíše nebo vůbec nepůjdou volit, protože část z nich volit půjde a jsou to pak typičtí voliči okrajových stran, které se snaží aktivizovat nevoliče.
- Americké volební výzkumy jsou podstatně primitivnější než ty, které seriózní agentury dělají v Česku po roce 2010 (což je rok, ve kterém se agentury podstatně “sekly” v predikcích a podcenili strany budoucí pravicové koalice) a jejich agregováním se ničeho nedosáhne (jsou zatížené stejnou metodickou nedokonalostí).
- Měsíc před volbami je přesnost výzkumu až 1,5 % (dá se stáhnout na 0,8 %).
- Lidé spíše přiznají volbu okrajových stran v telefonickém nebo online výzkumu než při osobním dotazování. I online výzkum jde udělat skutečně reprezentativní, jen se odkaz na výzkum musí zobrazovat “náhodně” ne nějaké konkrétní skupině lidí. Osobní dotazování často zastihlo starší část populace, která byla přes den venku. Telefonické dotazování je třeba dělat i o víkendu, jinak nezastihne manuálně pracující.
- Tazatelé telefonických výzkumů nejsou zaměstnanci agentur a často v telefonických výzkumech podvádějí: formuláře vyplňují sami podle toho, jak se jim zdá, že by výzkum mohl vyjít a co jim agentura “sežere” (př.: nadreprezentace slovenské strany Síeť). Nevěřit proto výzkumu, který kontroluje méně než 30 % telefonických hovorů tazatelů.
Oceňuji, že Prokop má nejenom data v malíčku, ale že zná i zahraniční kulturní války a jejich koncepty (cituje Jordana Petersona; odkazuje na Petersonovu diskuzi se Žižekem, ve které nedokázal přesvědčivě vysvětlit, proč spojuje postmodernu a neomarxismus, když to jsou obecně protiklady).