hello darkness my old friend

Z 52 týdnů roku 2021 jsem si udělal 32 zápisků (začal jsem 11. týdnem roku), napsal celkem asi 150 normostran textu. První chybějící zápisek je z 28. týdne, další z 29. týdne, od 38. týdne je to tak půl na půl (únava z psaní, krátká nemoc a vygradování dlouhodobých IRL aktivit).

Témata, která jsem si zapisoval nejčastěji: Covid-19 a vakcíny (jejich účinnost a nedostatek na počátku roku); rostoucí konflikty mezi USA, EU a Čínou; klesající schopnost Spojených států vykonávat globální dohled, jejich vnitrospolečenský rozklad.

Témata, která jsem pro sebe objevil: Zaolší; Bruno Maçães is the new Karel Dolejší; EV/baterie; Indo-Pacifik.

Jedním z cílů žurnálu bylo si po čase ověřit, jestli jsem schopen odhadnout průběh některých událostí. Později jsem už tolik předpovědí nedával, došel jsem k tomu, že v tomhle směru nemám žádné zvláštní schopnosti (a kdo si myslí, že má, ať si to verifikovatelným způsobem zkusí).

V čem jsem měl pravdu:

• Nejpozději koncem léta horká část pandemie v Evropě nadobro skončí a pod dojmem léta budeme mít v Evropě v paží, že Američani a Britové se proočkovali o 2-3 měsíce dříve, protože jediná věc, o kterou v politice jde, jsou výsledky. EU jarní sprint prohrála, ale Covid je na běh na dlouhou trať a plně vakcinovaných má už od začátku srpna více (stejně tak boostovaných). (UK je na tom asi líp než EU, ale UK je inkonsekventní natolik, že data nehledám.)
• “Snaha” některých evropských zemí o získání vakcíny Sputnik V byla jenom politická hra pro mentální překlenutí začátku roku, kdy byl nedostatek vakcín: Kromě Maďarska a Slovenska nebyly nikde jinde v EU administrovány. Ani WHO je neprohlásila za podmínečně schválenou vakcínu.

Nelze rozhodnout:

• Jako všichni ostatní producenti vakcíny bude mít i Valneva problémy s fází 3 a následnou produkcí a 60 milionů dávek do konce roku 2022 UK nedodá.
• Změna hranice celního prostoru EU v Irském moři (Irsko mimo celní zónu, nebo UK do evropské celní unie).

V čem jsem se mýlil:

• CAI, evropsko-čínská dohoda o investicích, se vrátí mezi živé: Zůstává pořád u ledu.
• SARS-CoV-2 domutuje do rýmy: Omikron se pro zdravé trojnásobně očkované začíná blížit chřipce a menší míra individuálního nebezpečí oproti variantě delta je pravděpodobná, ale nedostatečná na to, abych to zařadil do sekce měl jsem pravdu. Long covid navíc pořád existuje.
• Plně očkovaní přenášejí covid jen v minimální míře (myslel jsem tím i výraznou ochranu očkovaných proti nákaze): Očkovaní přenášejí covid méně, ale ne “minimálně”; ochrana proti nákaze je významná jen pár týdnů po očkování, pak klesá k nevýznamnosti.
• Pro Babišovy volební potřeby se očkuje příliš rychle. Jestli ČR dosáhne kolektivní imunity v červenci, pak zbývají dva měsíce do voleb, všechno bude víceméně v normálu, na Babišovy zásluhy o očkování ČR nedojde a budeme řešit zas něco jiného (další Babišův skandál, daně, ...). Covid hrál v říjnu myslím pořád velkou roli a ukázalo se, že vzhledem k množství nenaočkovaných nebude covid zdaleka off-topic.
• Policie rozloží pro-ruské organizace, bude více zatýkání a odhalení zrádců, více konfliktů z Ruskem: Nestalo se. Rusko se rozhodlo ČR zcela ignorovat.
• Pandemické období prosinec 2019 až červenec 2021 (dosažení kolektivní imunity v EU i USA), je nutné chápat – po vzoru Hobsbawmova dlouhého 19. století, které trvalo od roku 1789 až roku 1914 – jako jeden samostatný “dlouhý rok”. Nestalo se. Rok 2020 by pro mnoho lidí dlouhý a 2021 zas příliš krátký. Virus “neodešel” dost na to, aby před a po něm bylo výrazně ohraničeno. We are muddling thru.
• Vakcína od CureVac bude další úspěšnou mRNA vakcínou: CVnCoV nedosáhl ani 50% účinnosti. Firma pracuje na druhé verzi.
• Evropská rada odmítne český plán obnovy, protože neobsahuje dostatečné reformy: Rada ani nemrkla, stačilo, že Komise dotlačila Česko k tomu, že bude mít alespoň nějaké projekty, do kterých lze peníze nalít a nakopnout HDP.

Za minulý rok jsem přečetl 8 knih a dalších 56 si poslechl jako audioknihu, rozhlasovou knihu, nebo mi byla předčítána osobně (14 z nich bylo více či méně kráceno; něco z toho třeba jenom jedna nebo dvě povídky); celkem 64 titulů – víc než kterýkoliv jiný rok v mém životě.

O čem jsem četl nejčastěji: sebeobrana/survival; geopolitika; První republika a její politici, protektorát, druhá světová; současná česká literatura.

Překvapivě jsem nečetl, žádného čínského autora. Čínou se nejvíc zaobírala Maçãesova Belt and Road a Robinsonova fantasy Roky rýže a soli.

K přečtení doporučuju:

• Bruno Maçães: History Has Begun: The Birth of a New America
• Kim Stanley Robinson: Roky rýže a soli
• Malcolm Gladwell: The Bomber Mafia
• Massad Ayoob: Straight Talk on Armed Defense
• Nina Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR
• Philip K. Dick: Blade Runner
• Robert Holdstock: Les mytág
• Ted Chiang: Výdech & Příběhy vašeho života (sbírky povídek)
• Tom Wainwright: Narconomics: How to Run a Drug Cartel
• Vladimir Sorokin: Den opričníka