Myslí to dobře, dopadne to jako vždycky
Ondřej Štindl: Poučení z předválečných omylů: lidé se mýlí. A mohou se mýlit i dnes
Současný Západ je plný lidí, kteří to „myslí dobře“. Projevuje se to mnoha užitečnými způsoby. A někdy také jakousi – třeba i neartikulovanou – důvěrou v to, že dobré úmysly mohou mít jenom dobré důsledky. Čtenář tak může narazit na smělé představy, co všechno se bude muset v Rusku změnit, až válku prohraje, co všechno je správné a nutné v budoucnu požadovat a provádět. ... Jistě, válka zdaleka neskončila, je trochu brzo malovat si parametry míru, který po ní jednou přijde. Idea spravedlivého konce s odsouzením viníků a změnou ruského režimu ovšem předpokládá jeden drobný detail: že Západ bude na ruském území schopný efektivně prosazovat svou vůli, k čemuž je ovšem potřeba něco na způsob okupační správy. Neexistuje totiž vůči Západu vstřícná ruská politická síla s dostatečně silnou veřejnou podporou. To hypotetické nové a lepší Rusko by muselo být nějak udržováno zvenčí, což by, myslím, otevřelo prostor pro různé problémy, dimenzí třeba i katastrofálních.
Zvolený prezident Petr Pavel byl po vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci kritizovaný za slova o kolapsu Ruska jako potenciálním neblahém důsledku války, který by mohl výrazným způsobem destabilizovat Evropu. V dnešní atmosféře v Česku není nijak odvážné či pronikavé říct, že Pavel má pravdu. Ale nedá se nic dělat. Má pravdu, aspoň v tomhle. Ten hypotetický kolaps Ruska nemusí být katarzní a nemusí představovat šanci vybudovat tu zemi znovu a lépe.
Je mnoho teorií o tom, jak by probíhal rozpad Ruska a následný chaos v něm. Nejčastěji se straší rozkradením jaderného arzenálu. Realističtější scénář ale je, že miliony ruských zombíků, které donedávna podporovaly vraždění na Ukrajině, se zvednou, po cestě přiberou něco Bělorusů, zahltí evropské hranice a budou se dožadovat vstupu do “zahnívající úpadkové Evropy”. Co pak s nimi? Pustit dovnitř je nelze.
V Rusku nemáme páky, na které bychom mohli zatlačit, aby se poválečný režim choval tak, jak je v Evropě zvykem, protože tyhle “páky” už nejméně 20 let z Ruska emigrují do Evropy. V Rusku není žádná liberální elita, které bychom mohli pomoci k získání politické moci v Rusku. Jediný opozičník, který má v Rusku jistý kredit, je Alexej Navalnyj. Navalnyj ale není žádný liberál. Mocenský změna v Rusku proběhne podle vlastní logiky.
Evropa se bude muset ozbrojit a s Ruskem to vysedět. Dokud to v něm nevyhnije dost na to, aby spolupráce byla zase možná.