Dělá Ukrajina dost pro vítězství?
Ukrajinští analytici nás neváhají kritizovat, když mají pocit, že neděláme dost pro co nejrychlejší porážku Ruska. Střeliva a munice dodáváme málo a pomalu, rozhodnutí dodat Západní tanky přišlo pozdě a přislíbeno je jich jen pár desítek, o stíhačkách ani nemluvě, peněz na chod ukrajinského státu posíláme nedostatečně, peníze na poválečnou rekonstrukci plánujeme poskytovat jen za určitých podmínek atd.
Taková kritika je v pořádku a mezi členskými zeměmi Evropské unie zcela běžná. Souhlasím s ní a obdivuji ukrajinské sebevědomí v situaci, ve které se nacházejí. (Musím ale taky uznat, že Západ má neobyčejnou schopnost kritiku přijímat a reflektovat.)
Na ukrajinské straně ale takovou schopnost přijímat kritiku zdaleka nevidím.
Nejočividnějším případem byla a bohužel pořád je neschopnost ukrajinských ukrajinské společnosti i jejich představitelů přiznat, že to byla jejich obranná raketa, která v listopadu 2022 omylem zabila dva Poláky v Przewodówě. Vysocí ukrajinští představitelé se okamžitě chytali stébla a tvrdili, že údajný ruský útok na polské obilné silo je “útok na NATO” a “významná eskalace” (Zelenskyj), že kdo tvrdí, že raketu vypálila Ukrajina “šíří ruské konspirační teorie” (Kuleba), že by “NATO teď mělo uzavřít nebe nad Ukrajinou” (Podoljak) a že v útoku je “ruská stopa” (Danilov). Podle všech Západních představitelů to byla střela z ukrajinského protiraketového systému S-300.
Ukrajina se ani po třech měsících za explozi neomluvila, pozůstalé neodškodnila, odpovědnost nepřijala. Nejblíže přijetí odpovědnosti byl Zelenskyj dva dny po explozi, když řekl, že: “Nevím, co se stalo. Nevíme to jistě. Svět to neví. Ale jsem si jistý, že tam byla ruská raketa, jsem si jistý, že jsme stříleli ze systémů protivzdušné obrany.”
Měsíce po explozi není ku cti seriózním ukrajinským analytikům, když pořád věří na “ruskou stopu” a nekriticky šiří tezi o tom, že “další” ruská raketa nedávno prolétla rumunským vzdušným prostorem, vzdušným prostorem NATO. Podle vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Zalužného měla raketa letět z Černého moře na ukrajinské území, pak do Moldavska a přes Rumunsko zpět na ukrajinské území... Podle analytiků obě rakety NATO ignorovalo schválně, protože vědělo, že představují jen malou hrozbu a potenciální aktivace článku číslo 5 Severoatlantické smlouvy by nestála zato...
V kontextu ukrajinské kritiky Západu je se třeba Ukrajiny na oplátku také ptát: Dělá dost proto, aby odstranila korupci ve státní a vojenské administrativě? Dělá dost pro nezávislost soudů? Dělá dost pro skutečnou implementaci unijního práva? Dělá dost proto, aby válku vyhrála? – Nevíme. V některých případech z dobrých důvodů ani vědět nemůžeme. Pro dobro obou stran se, ale ptát musíme. Je zbytečné z toho mít špatný pocit, ta současná útlocitnost je zbytečná.