2021-19 Proč jsou jaderné elektrárny tak drahé

“Od začátku očkování bylo v Česku znehodnoceno 1208 dávek vakcíny proti covidu. Na vině bylo nejčastěji špatné chlazení.” Jen 1208 dávek z 3,7 milionů je extrémně malé množství, těžko uvěřit.

Karel Dolejší:

Pokud jde o bývalé Československo, dluh vůči “osvoboditelům”, který si Moskva ještě nevybrala v za hubičku odebíraném jáchymovském uranu, byl anulován okupací v srpnu 1968.

Představa, že jsme v roce 2021 dnešnímu ruskému gangsterskému režimu čímsi povinni, jen tupě navazuje na někdejší poslušnou otrockou mentalitu české gubernie.

WSJ píše, že Evropa dokazuje, že umí inovovat – v poslední době dvě mRNA vakcíny v Německu, vakcína od J&J vyvinutá v Nizozemsku, dříve Bluetooth, MP3, WWW, světové firmy v Evropě zakládají výzkumná centra –, ale Evropa stejně musí řešit, jak vytvořit světové firmy, které vytvoří spoustu kvalitních pracovních míst a zisku, který by se zdanil. Pokud Evropa nedokáže zajistit, že si podrží firmy po celou dobu jejich životního cyklu hrozí, že se zůstane pouhým inkubátorem nápadů, viz Spotify, který vznikl ve Švédsku, ale kapitál na globální rozjezd našel až v Americe. Přední evropské firmy minulosti (Alcatel, Philips, Nokia) jsou pouhým stínem své dřívější slávy a nejdou srovnávat a Teslou, Applem nebo Alibabou (velikost firem je důležitá, protože velké firmy mají hodně kapitálu na investice do výzkumu a tím i na kvalitní pracovní místa).

Problém neexistence evropských globálních šampionů se projevil, když Evropská komise v roce 2019 zamítla spojení francouzského Alstomu a německého Siemensu s ohledem na pravidla vnitřního trhu, která zamezují vznik dominantních hráčů na trhu výrobců vlakových souprav. Spojením měl v Evropě vzniknout gigant, který by mohl soupeřit s Čínským CRRC. Alstom se v roce 2020 rozhodl koupit kanadský Bombardier Transportation.

CRRC měl jisté úspěchy v USA, ale v Evropě zatím kupuje jen menší firmy, na větší firmy (italský AnsaldoBreda, švýcarský Stadler, Škoda Transportation) nedosáhl, v Charkovu dodá soupravy do metra.

Agniszka Holland varuje, že Evropa se stává kolonií Neflixu, který podporuje evropský film jenom do té míry, ale mu poskytl zajímavé filmy, protože neexistuje velká evropská filmová platforma, která by produkovala kvalitní evropské filmy.

Podle kalkulačky iRozhlasu můj životní styl vyprodukoval za minulý rok 3 633 kg CO2, což je o 1 800 kg CO2 méně než průměr mé “nastupující kosmopolitní třídy” a o 500 kg méně než nejméně CO2-produkující “strádající třída”. Průměrná česká produkce CO2 včetně průmyslu atp. je asi 9 800 kg.

uhlíková stopa za rok 2020

Příští rok předpokládám snížení o 600 kg tím, že domácnost přejde na plyn (teplo a teplá voda):

uhlíková stopa za rok 2021 (předpoklad)

Ti, kdo klimatickou změnu chápou jako problém, mají v průměru o 1 000 kg CO2 menší spotřebu.

V kalkulačce není zahrnuta spotřeba zboží, autoři ho vedou jako součást “průmyslu”.

Rajendra Bharud, státní úředník v Nandurbaru – chudá kmenová oblast na sever od Bombaje – po zkušenostech z první vlny nechal postavit pět generátorů kyslíku, rozšířil místní nemocnice a dokonce nakoupil Remdesivir a tím zajistil, že v jeho oblasti není nedostatek péče ani lékařského kyslíku jako jinde v Indii. To vše víceméně z existujících grantů svazové vlády.

Čína zavádí zákon inspirovaný evropským GDPR + francouzské právo dědiců na profily a data po zemřelém, která jsou uložená v cloudu a na sociálních sítích.

Proč jaderná energie byla a je neúspěch? Hlavními důvody pro nestavění jaderných reaktorů v USA a Evropě: cena a délka stavby.

Jaderné reaktory se staví tak, aby nikdy a ani v nejmenším rozsahu neselhaly, protože jakákoliv radiace se považuje za nebezpečnou, což zjevně není pravda, protože ve městech je větší radiace ze všeho toho kamene a betonu než v okolí reaktorů. Chybí také výzkum, který by prokázal, jak velká radiace (akumulovaná nebo v malém časovém úseku) je pro člověka nebezpečná. V článku jsou popsány bizarní příklady neetických pokusů na terminálně nemocných pacientech, kteří byli ozářeni dávkou radiace, o které se myslelo, že je smrtelná, tito lidé sice relativně brzo zemřeli, ale ne na nemoc z ozáření, ale na své známé diagnozy (kromě jednoho chudáka, který byl omylem označen za smrtelně nemocného a zemřel přirozenou smrtí až za mnoho let).

Jakékoliv zlevnění jaderných elektráren regulační orgány chápou jako pokus o snížení bezpečnosti a požadují další a další změny, které přinášejí teoretické zvýšení bezpečnosti, často ale ne skutečné zlepšení.

V USA mezi lety 1970-1980 cena za kW elektřiny z jaderné elektrárny vyletěla z 1 000 – 2 000 dolarů na 3 000 – 9 000 dolarů; od té doby USA snad nepostavily novou jaderku. Od roku 2000 jsou pouze Indie a Jižní Korea schopny postavit jaderku, která bude vyrábět elektřinu za 2 000 dolarů za kW. Japonsko staví jaderky v rozmezí 3 000 – 5 000 dolarů za kW elektřiny. Žádný jiný významný stát není chopen uvést do provozu novou jaderku.

Cena elektřiny jaderek v dolarech za kW

Autor navrhuje:

Jaroslav Míl o dostavbě Dukovan: Česko dává zájemcům na zpracování nabídky reaktoru nerealisticky krátké množství času a proto hrozí, že nabídky budou buď předražené nebo špatně připravené. V nezdařeném tendru na dostavbu Temelína každá ze zainteresovaných firem měla náklady 500-700 milionů korun. Pokud by byl tendr na Dukovany odpískaný v podobném stylu, nikdo Česku už žádnou nabídku na stavbu nových jaderek nepředloží.

Objevují se relativně výhodné nabídky na reaktor v Dukovanech jako součást šesti připravovaných polských reaktorů, které mají být uvedeny do provozu v letech 2033-2040 na základě technologie Westinghousu. Podobný program šesti nových reaktorů připravuje i Francie. Korejci mají ambice stavět reaktory v Evropě.

Malé modulární reaktory (např. NuScale) čtvrté generace o výkonu 300-500 MW, jsou levné, rychlé na postavení a velice bezpečné.

Jiří Marek o jádru v EU: EU se rozhoduje, jestli jádro zařadit na seznam bezemisních zdrojů, to by umožnilo jeho výhodné financování. Jasno bude asi koncem léta nebo na podzim.

Článek o zprávě JRC popisuje bezpečnost jaderek a úložišť vyhořelého paliva:

Závěry expertního orgánu Komise však hovoří ve prospěch jaderné energie. „Analýzy neodhalily žádný vědecky podložený důkaz, že by jaderná energie způsobovala lidskému zdraví nebo životnímu prostředí více škody, než další technologie výroby elektřiny, které jsou v taxonomii již zahrnuty mezi zdroji přispívajícími k redukci klimatických změn,“ uvádí zpráva.

Ani otázka radioaktivního odpadu by podle odborníků z JRC neměla představovat závažný problém. Pokud se odpad skladuje hluboko v geologickém podloží, nepředstavuje žádné významné riziko, uvedli experti. Zpráva nicméně připouští, že skladovací technologie nejsou dostatečně prověřené dlouholetým využíváním.

Riziko jaderné havárie podle JRC nelze vyloučit na sto procent, její pravděpodobnost je však extrémně nízká i díky tomu, že se v posledních letech používají výhradně vyspělé reaktory třetí generace.

Má ale dobrý point proti jádru: EU má dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 (datum není konečné a je tendence uhlíkovou neutralitu uspíšit). Vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny jsou běh na dlouhou trať: postavit jaderku trvá 10-20 let a nedá se čekat, že by nové jaderné elektrárny mohly hrát rozhodující roli v dosažení uhlíkové neutrality.

Paul Taylor po smrti čadského prezidenta navrhuje, aby EU donutila Francii ke změně strategie boje proti islamistům v zemích Sahelu, jinak se Sahel stane evropským Afghánistánem. Podle jeho nápadu by, Francie začala stahovala vojáky ze Sahelu a EU by navyšovala ekonomickou pomoc. Závazek na straně zemí Sahelu by bylo dodržovat základní lidská práva a provedení ekonomických a politických reforem.

Francouzský prezident Macron po evropském sumitu v Portu nevybíravě prohlásil, že Američané by se měli spíše starat o export vakcín ze svého území, darování skrz COVAX a rozšiřování výroby ve světě než o zrušení patentů na vakcíny, což pomůže až v daleké budoucnosti, kdy bude odstraněn problém s kapacitou výroby a že evropští lídrové propadají “Biden-mánii”: kdykoliv americký prezident něco navrhne, všeho nechají (třeba právě sociálního sumitu v Portu) a začnou návrh diskutovat.

Koupil jsem si dokument Bydlet proti všem z Jednoho světa o brněnském projektu housing first z doby Žít Brno. Sice jsem si ho sice koupil, ale nemůžu si ho přehrát hned, protože se online “objeví” až osm večer. Samozřejmě je to tam někde napsané, ale kdo by to na webu bral vážně, asi jako kdyby Pornhub “vysílal” až od desáté večer. Samozřejmě jsem ho nakonec neviděl vůbec, protože byl jenom live bez záznamu.

Přesvědčovat někoho o tom, že sdílí hlouposti, propagandu nebo konspirační teorie je kontraproduktivní a takový člověk původní příspěvek neopraví ani nesmaže, v nastoleném kurzu pokračuje a co víc, kvalita jeho příspěvků dále klesá. Nudging, decentní pošťouchnutí směrem ke kvalitnějším informacím, prý může fungovat lépe (takové pošťouchnutí musí zachovat důstojnost pošťouchnutého).

Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí. Na seznam zemí nepřátelských Rusku byly zařazeny pouze Spojené státy a Česká republika. Česká republika bude moci na diplomatické misi v Rusku zaměstnat maximálně 19 Rusů, USA žádného, což je změna, protože Rusové tvrdili, že si Češi budou vlastní prostory uklízet sami.

Predikce: Pandemické období prosinec 2019 až červenec 2021 (dosažení kolektivní imunity v EU i USA), je nutné chápat – po vzoru Hobsbawmova dlouhého 19. století, které trvalo od roku 1789 až roku 1914 – jako jeden samostatný “dlouhý rok”. Rok 2019 se bude podobat roku 2022 asi jako 18. století tomu dvacátému, rok 2020 bude symbolem akcelerace světa podobně jako jím bylo 19. století.

Podle ministryně práce Maláčové (ČSSD) mohou s financováním důchodové reformy na začátku pomoci evropské peníze. “Pět let ji může financovat Národní plán obnovy,” řekla MF Dnes. Což trochu odpovídá tomu, jak jsem psal v 2021-18, že Maláčová předkládá důchodovou reformu teď proto, že na to je/bude tlak z EU.

Bretonova schůzka s TSMC (viz 2021-18) šla podle všeho mnohem hůře než se původně ohlásilo a TSMC nevidí důvod pro stavění fabky na 3 nm a menší wafery, protože v Evropě je pro to jenom malý odbyt, Evropa potřebuje spíše starší čipy pro automotive. Podle stejné zprávy USA alokovaly 50 miliard dolarů pro fabky v Americe.

Jižní Korea investuje v dalších deseti letech 450 miliard dolarů do rozvoje fabek na čipy Samsung a SK Hynix.

Podle Booz Allen Hamilton v 5G sítích soupeří hlavně USA a Čína a o vítězi není rozhodnuto. Není úplně jasné, jak mají USA “zvítězit”, když nemají jediného výrobce hardwaru/systémového integrátora 5G ve hře:

Globální podíl na trhu s 5G technologiemi

Článek z Wired popisuje jak WHO mělo za to, že nemoc je přenášená vzdušnou cestou pouze tehdy, pokud se dokáže šířit kapénkami do velikosti 5 mikrometrů (taková kapénka ve vzduchu okamžitě vysychá a seschlý fragment poletuje prostorem; protože je fragment velice malý, nezachytí jej řasinkový epitel a můžou se dostal až do plic; viz seznam nejčastějších nemocí). Historické zkoumání ale zjistilo, že neexistuje důvod si myslet, že 5 mikronů je nějaká magická hranice, nad níž už přenos vzduchem není možný. Vědecké důkazy pro tohle tvrzení jsou pochybné. Článek upřednostňuje kvalitní větrání místností před desinfekcí povrchů a navrhuje, aby se zdravotnické organizace začaly zajímat o potlačení nákaz přenášených vzduchem s odkazem na to, že bychom přece nepřipustili, aby se pravidelně objevovaly nákazy přenášené vodou nebo potravinami. 30. dubna WHO do jisté míry uznalo, že se covid šíří aerosolem (což je jen malý krok od toho prohlásit covid za nákazu přenášenou vzdušnou cestou).

EU chce přísně regulovat nasazení umělé inteligence. Bez velkých problému bude užití AI v průmyslu a obchodu. Užití ve styku s koncovými zákazníky (zjišťování zájmů uživatelů a jejich cílené vedení ke koupi nějakého produktu reklamou), policejní a justiční práci (pomoc s trestním řízením, doporučení výše trestů), politické cílení, skenování životopisů, analýzy spotřebitelského kreditu atp. budou zakázány nebo významně omezeny.

Eric Schmidt tvrdí, že s těmihle omezeními – a možná vůbec – Evropa nebude dost velká na to, aby mohla vyvinout samostatné AI platformy a bude je muset vytvářet ve spolupráci s USA. Schmidt správně chápe, že se Evropa snaží o jakousi “třetí cestu” mezi USA, která bude AI regulovat jenom minimálně (a asi jako v případě rozkladného účinku sociálních sítí na americkou společnost o tom bude donekonečna jenom diskutovat) a Čínou, v jejímž přístupu bude mít primát stát a AI půjde vždy ruku v ruce se stabilitou režimu. Evropská regulace AI se mi zdá příliš restriktivní a Evropě opět ujede vlak (jako ve waferech, EV, cloudu atp.), nejde donekonečna spoléhat na Spojené státy, je třeba nacházet nové cesty rozvoje a autonomie, i kdyby to mělo vést k dočasným selháním (viz evropská vakcinační kampaň).

Jak se vakcinovalo v Čechách a na Moravě v 19. století. Lidé mají očkování pořád za něco záhadného:

Byly stanoveny i elementární zásady vakcinační praxe. Vakcinovat měli pouze lékaři a chirurgové, kteří měli k dispozici výhradně takovou vakcinační látku, jejíž účinnost byla nezpochybnitelná. Před započetím očkování se měli dostavit na pražskou lékařskou fakultu a dát se poučit o správné vakcinační technice. Očkující lékaři měli držet pravidelnou dobu vyhrazenou pro vakcinaci a přizvat co nejvíce lidí, kteří se měli přesvědčit, že jde o bezbolestnou a účinnou operaci. Očkováni měli být kromě dětí i dospělí a starší lidé. Z očkování měli být naopak vyjmuti lidé trpící jinou chorobou, již očkovaní a těhotné ženy.

Mí influenceři