2021-17 Povstanou noví Lej Fengové

Spojené státy začnou po federální bezpečnostní kontrole poskytovat své vakcíny proti covidu-19 dodávané firmou AstraZeneca jiným zemím, sdělil Bílý dům. [link]


Strategická autonomie evropského fotbalu byla zachráněna, ohrožoval jí zájem amerických a asijských fanoušků, kteří by rádi viděli Superligu, ve které by spolu donekonečna hrálo nejlepších 15 evropských fotbalových klubů.


Vinohradská 12: Někteří lidé v Indii jsou tak chudí, že když nebudou moci kvůli koronavirové uzávěře několik dni pracovat, zemřou hlady. Domácí indická vakcína stoji 15 dolaru, občané ji dostávají zadarmo, musí jí ale koupit jednotlivé svazové státy – federální vláda se chová podobně té americké a nechává řešení pandemie na jednotlivých státech. Asi takhle přemýšlím pod dojmem zvládání pandemie v Indii a v Číně, ale nechápu, jak by Indie mohla být schopna geopoliticky konkurovat Číně, spíš mi dává smysl srovnání s Indonésií.


Brazílie odmítla zaregistrovat Sputnik V, protože výrobce nedodal všechny požadované informace a neumožnil inspekci výrobních závodů. Co na to Ragozin? Další “politicky motivované” “hazardování se životy”? Uh, oh.

Tolik k možnosti, že EMA někdy schválí Sputnik V vyráběný v Rusku a ke snahám, že Německo a Česko někdy tuhle vakcínu použijí. Což je v jistém smyslu škoda, protože některé segmenty společností bývalého východního bloku z politických důvodů preferují ruskou vakcínu (Maďarsko, Slovensko, Česko, možná bývalé východní Německo).

Brazílie odmítla registrovat i Covaxin od indické společnosti Bharat Biotech a označila ji za nekvalitní.


Babiš měl pravdu v tom, že “Česká republika nebude vracet ani korunu”, protože ČR nepožádala o proplacení peněz z projektů prošetřovaných Komisí. Článek předpokládá, že Babišovy firmy je budou muset dotace vracet ČR, která je proplatila. Podle Hamáčka ale není titul, podle kterého by je bylo možno po Agrofertu vymáhat.


Že se USA, Evropa a jiné země rozhodly o pomoci Indii s takovým zpožděním, je jejich vnitropolitické rozhodnutí, že WHO rozhodlo o pomoci ještě později, je pro mě nepochopitelné.


Raghu Raman navrhuje v boji s druhou vlnou covidu totální nasazení společnosti (státu a jeho byrokracie, soukromých firem i jednotlivých občanů), všichni by měli podřídit své životy boji s virem. Navrhuje také velice čínské opatření: Indové žijící v zahraničí také musí zapojit a mmj. lobovat vlády zemí, ve kterých žijí a připomínat jim, že slabá Indie znamená silnou Čínu.


Fauci zkritizoval bohaté země za to, že dostatečně nepomohly Indii: “countries have failed to unite to provide an adequate global response to prevent the “tragic” coronavirus outbreak from overwhelming India, and singled out wealthier nations for failing to provide equitable access to healthcare around the world.” Někomu by to mohlo znít jako kritika vlastní vlády za embargo na vakcíny, ale chyba lávky, vzápětí vyzdvihl roli Spojených států: “The United States has really revved up their activity in helping out India … we’re sending oxygen, remdesivir, personal protective equipment, a variety of other medications and soon we’ll be sending vaccine to help out.”

Dal i dobré rady Australanům. Poradil jim, aby se netrápili tím, že mají jenom dvě schválené vakcíny (USA mají tři, EU čtyři), ale měli by být vděční za ty bezpečné a efektivní vakcíny, co už mají, protože nejde až tak o to mít široké vakcinační portfólio, ale mít jich dost... Austrálie zatím nemá výrobní prostředky na výrobu schválených vakcín a spoléhá se na evropské a britské dodávky Pfizeru a Astry, v budoucnu bude lokálně vyrábět Novavax, místní vakcína od University of Queensland havarovala po té, co probandi vykazovali falešnou pozitivitu na HIV.

Učme se proto od Lej Fenga!


Ukrajinci podstatně zmodernizovali pozemní a speciální síly co do výcviku, organizace, doktríny i materiálu (námořnictvo a letectvo se ve válce s Ruskem příliš nepoužívá, protože v Černém moři má Rusko jasnou převahu a vzdušný prostor nasytilo protiletadlovými zbraněmi). Ukrajina nakoupila jednak menší množství nových zbraní (turecké UAV), ale hlavně množství levných zbraní z celé východní Evropy, popřípadě si je vyrábějí sami. Je to takhle pro ně výhodnější, protože spotřeba materiálu ve válce je obrovská a protože je potřebují provozoval levně (na co moderní zbraň, když do ní náboj stojí dva miliony). Na úrovni poddůstojníků mají podstatné bojové zkušenosti, kterými převyšují vojáky NATO, tím spíše, že mají zkušenosti z reálného evropského konfliktu ne z protiguerillového boje v Afghánistánu. Často zjišťují, že standardní alianční postupy a materiál nevyhovují (uniformy se v žáru spečou do kokonu, mají špatně kapsy, že z nich voják v zákopu nic nevytáhne). Spojnici s NATO dělají pobaltské státu, které s Ukrajinci spojuje jazyk, kulturní zkušenosti z bývalého SSSR a strach z Ruska. Podobná spojnice vzniká i s Gruzií a Moldavskem.


ČT24: Jak významným faktorem byla loajalita vojáků k Ukrajině?

Je potřeba rozdělit krymskou operaci a Donbas. Na Krymu přešlo na ruskou stranu asi sedmdesát procent vojáků ukrajinské armády. Tajné služby a síly ministerstva vnitra přešly v podstatě celé. Hlavním důvodem je, že do té doby brali do bezpečnostních složek profesionálně sloužící příslušníky z místních žijících v okolí posádky. Bylo to levnější a jednodušší: všichni měli bydlení a nemusela se plánovat složitá logistika.


Česko ale neobjednalo od společnosti AstraZeneca ani polovinu toho, co mohlo. Naše vláda vsadila – oproti jiným méně bohatým zemím EU zcela atypicky – na Pfizer/BioNTech, což je teď naše velká výhoda. Tato značka vakcíny představuje pro první pololetí letošního roku skoro osmdesát procent našich objednávek. Naopak naše závislost na málo spolehlivé firmě AstraZeneca je malá, jen asi deset procent objednávek.

Pro Česko je charakteristické, že se většina lidí chce dát očkovat. Například na Slovensku je už věková hranice pro registraci zrušena, požádat o ni může každý obyvatel starší osmnácti let (mladší se zatím nikde v Evropě očkovat nebudou, protože vakcíny nebyly na dětech a dospívajících řádně otestovány, na tom se teprve pracuje). Neznamená to ale, že Slovensko očkuje rychleji než Česko – znamená to, že na Slovensku je o očkování menší zájem.

Nemilým důsledkem nedostatku vakcín u praktiků je to, že mnozí z těch, kdo se u nich zaregistrovali k očkování, čekají už velmi dlouho a stále marně. Týká se to téměř dvou set tisíc lidí starších sedmdesáti let. To je v tuto chvíli určitě největší jednotlivé selhání očkovacího systému.


Ekonom Noah Smith si myslí, že Komunistická strana Číny to začíná zvrtávat. Smith má dva příklady:

  1. “Infrastrukturní projekt” Belt and Road je neúspěchem, protože množství projektů zkrachovalo, protože hostitelské země nebyly schopny splácet dluh (Srí Lanka, Černá Hora), bylo zredukováno nebo aspoň výrazně změněno, aby byly ufinancovatelné (Malajská železnice).

Je to vcelku známý problém, že čínské investice nejsou příliš kvalitní. Vzbuzují v hostitelských zemích nadšení ze skokového řešení jejich problémů, ale realita je nakonec dožene. Problém Smithova chápání Belt and Road je taky to, že v BRI nejde o infrastrukturní projekty, ty jsou jenom prostředkem k upgradu čínských globální řetězců tvorby hodnot (přístup na trhy, tvorba technologických standardů, zabezpečení dodavatelských řetězců), které jsou řešením akutního čínského problému jak zbohatnout dříve než země zestárne (middle income trap). Jsem se vcelku jistý, že zvěsti o smrti BRI jsou značně přehnané.

  1. Čínské vakcíny jsou založené na zastaralé technologii a mají “malou účinnost”.

To je sice v jistém smyslu pravda, ale ta “malá” 50-80% účinnost (tj. že se člověk nenakazí) je dostatečná na to, aby ji EU před rokem byla ochotna přijmout jako minimální účinnou vakcínu (v EU bylo minimum 40 %, v USA 50 %). Každý by se jimi před rokem nechal naočkovat kdyby věděl, že je bezpečná a že musí čekat rok na Comirnaty. (Účinnost vakcíny proti chřipce je 10-60 %...) Jak poznamenává WSJ, čínské vakcíny mají podobnou účinnost jako ty Západní pokud jde o snížení rizika hospitalizace nebo smrti a to je ten nejdůležitější důvod pro zavádění lockdownů. Pět čínských vakcín má podle mě účinnost přiměřenou tomu, jak Čína zvládá pandemii.

Čína vyrábí vakcín dost, rychle očkuje a masivně je exportuje.

WHO zkoumá vakcíny od Sinovacu a Sinopharmu a předpokládá se jejich schválení v květnu.

Jako všichni, kdo Čině nerozumí, ale mají pocit, že se k ní musí vyjádřit, i Smith trpí některým z čínských bludů, ten jeho je, že Číňané jsou obyvatelé totalitního státu, kde stavění se na odpor příkazům shora vás dostane jenom do lao-kaje. Ve skutečnosti Číňané brání svoje zájmy a protestují pro kde čemu (v Číně je ročně 60 000 protestů) a obyvatelé Vnitřního Mongolska si vynutili značné zlepšení životních podmínek v oblasti důležitého kobaltového dolu. Smithi drž se svého kopyta!


Nákaza je deset let starý film o virové pandemii a skvěle zestárnul. Vysvětlování R0, sociální distanc, léčba zázračným preparátem, konspirátoři, ... V čem se to liší od naší pandemie: ve filmu je víc riotů, vláda se snaží virus ututlat, vakcíny se tam dodávají připravené ve stříkačkách (jako ty chřipkové) a lidé si je stříkají do nosu, což je chytré, protože to je primární vektor přenosu viru.


白左 (paj-cuo).


Překladač DeepL je nářez...