Peter Zeihan fails

Peter Zeihan je zábavný stratég, které přístupným způsobem přináší svůj pohled na geopolitiku a související témata. Jak by mohl říct Robert “Fiko” (sic), na jeho data se dá ale spolehnout asi tak jako na jeho výslovnost neamerických jmen.


Zeihan: Xi se už roky nesešel se zahraničním politikem prvního řádu a je otázka, jestli nemá mentální omezení. Až v listopadu 2023 se sešel s Bidenem.

Až na to, že se v dubnu 2023 setkal s Macronem a von der Leyen. Pokud Macron a VDL nejsou podle Zeihana “politici prvního řádu”, pak tvrdím, že senilní Biden není schopen rozpoznat senilitu jiné politika.


Zeihan: Velké americké řeky jako Mississippi jsou skvělý a levný způsob, jak posílat výrobky po Spojených státech i mimo ně. Jediné, co tomu brání je tzv. Jones act (ten nařizuje, aby lodě, které převážejí výrobky mezi americkými přístavy, byly postavené v USA a vlastněné a provozované Američany).

Až na jaro, léto, podzim a zimu.


Zeihan: To, že se Irsko stalo jednou z nejbohatších zemí Evropy bylo umožněno tím, že se Britové začali chovat jako “dobří Evropané” a umožnili Irsku stát se mostem mezi kontinentem a Británií. Vystoupením z EU Británie ztratí zábrany a použije svou pozemní armádu a námořnictvo k tomu, aby s Irskem nakládala tak, jako po většinu své historie.

Británie se k Irsku mohla chovat nepřátelsky už od roku 2016, když proběhlo hlasování o Brexitu. Británii by tehdy i dnes nebylo takové chování k ničemu, protože malé Irsko má na své straně celou EU, která si z Británie nic nedělá a v případě potřeby si na ni došlápne, jako si na ní došlápla v době vystupování Británie z EU.


Tucet příkladů jeho predikcí o Číně ve videu Economist Fact-Checks Zeihan's China Collapse Story.


Zeihan: Vztahy mezi Alžírskem a Francií nebyly nikdy dobré. Francie se snažila udržet své alžírské departementy do té míry, že USA a Británie trvaly na tom, že bezpečnostní garance NATO (článek 5) neplatí na francouzské Alžírsko.

Dokumenty té doby tvrdí pravý opak. Garance NATO se na Alžírsko nevztahují až od té doby, co Francie uznala v roce 1962 jeho samostatnost.

Článek 6 Severoatlantické smlouvy z roku 1949:

For the purpose of Article 5 an armed attack on one or more of the Parties is deemed to include an armed attack on the territory of any of the Parties in Europe or North America, on the Algerian departments of France, on the occupation forces of any Party in Europe, on the islands under the jurisdiction of any Party in the North Atlantic area north of the Tropic of Cancer or on the vessels or aircraft in this area of any of the Parties.

V červenci 1962 Francie uznala nezávislost Alžírska a článek 5 se na něj od té doby už nevztahuje, viz poznámka k francouzským departementům v Alžírsku v aktuální konsolidované verzi textu:

On January 16, 1963, the North Atlantic Council noted that insofar as the former Algerian Departments of France were concerned, the relevant clauses of this Treaty had become inapplicable as from July 3, 1962.