Jaka byla topná sezóna 2022/2023?
Topná sezóna 2022/2023 začala v Brně 19. září. S ohledem na ceny plynu, kterým vytápíme a geopolitickou situaci v Evropě, jsme začátek topení v domácnosti odkládali, co to jen šlo, a začali až s dvou měsíčním “zpožděním” 19. listopadu. Impulzem byla především vysoká – 70+ % – vlhkost v bytě, která roztahovala dřevěné interiérové dveře, které se pak těžko zavíraly a růst černých plísní na oknech a šedých chlupatých v blízkosti rostlin.
S teplotou v místnosti jsme chvíli experimentovali a nakonec ji ustálili na 20 ˚C. Vzhledem k půlstupňové hystezi, se teplota pohybovala mezi 19,5-20,5 ˚C. Standard dřívějších let byl u nás o tři stupně vyšší.
O čtyři měsíce později – 19. března 2023 – jsme topení vypnuli, a teplota v bytě se při otevřeném okně drží okolo 19-19,5 ˚C (denní venkovní teplota 13-18 ˚C).
V červenci 2022 jsem napsal vlákno o tom, jak se dobře obléct pro celodenní pobyt v bytě za zimních měsíců. Čas na zhodnocení toho, co fungovalo a co nefungovalo.
Běžně jsem nosil tohle: – nazouvací pantofle nebo sandály s korkovo-gumovou podrážkou, – krátké spodní prádlo (boxerky) z bambusu, – dlouhé spodní prádlo (podvlíkačky) ze syntetiky, – středně hrubé ponožky ze syntetiky, – hrubé ponožky ze syntetiky nebo merina, – plátěné bavlněné kalhoty, – dlouhé tričko ze syntetiky, – mikina ze syntetiky, – hrubá fleecová vesta (méně často).
Přes den při 20 ˚C tohle oblečení fungovalo velice dobře, i když většina mé “pohybové aktivity” byla jen práce na počítači. K večeru jsem četl pod dekou larisou.
Spal jsem v bavlněném pyžamu s dlouhými nohavicemi a krátkými rukávy, někdy s nataženými ponožkami. Takhle lehce oblečen jsem mohl spát jenom proto, že jsem si koupil termo přikrývku z dutého vlákna s gramáží 600 g/m2. (Pro někoho by ale mohla být příliš teplá a preferoval by spíš více oblečení.)
Výhodou syntetického oblečení je prostupnost tělesné vlhkosti směrem od těla k povrchu, kde se snadno vypaří. Jednou, když mi došly ponožky ze syntetiky a musel jsem si natáhnout stejně hrubé ponožky z bavlny, jsem večer cítil, že jsou nepříjemně vlhké, a musely jít hned do koše na špinavé prádlo.
Nevýhody syntetiky: horní díly (trička a mikiny) za jeden až dva dny povážlivě smrdí a je třeba je dát na praní; syntetické oblečení generuje statický náboj a každou chvíli jsem tak dostal “kopanec” od rámu dveří, laptopu, ledničky, ... dá se na to zvyknout a není to nebezpečné – jen otravné.
Pro minimalizaci tvorby plísní a navrácení roztažených dřevěných dveří do původních rozměrů bylo důležité pravidelně intenzivně větrat. Každé ráno jsem na 5 minut otevřel všechna okna v bytě a zapnul větrák v koupelně. Teplota se pak na přechodnou dobu snížila o jeden stupeň. Za dva měsíce pokojová vlhkost klesla o 10 % a ustálila se na 50-60 %, větrání pak bylo nutné jen při a po vaření.
Pro hrubý odhad vlhkosti se velice osvědčily primitivní nastavitelné analogové vlhkoměry za sedmdesát korun do každé místnosti.
Kombinací více vrstev oblečení (s možností další oblečení přidat nebo odebrat) a nižší pokojové teploty, bylo pro mě pocitově příjemnější než kombinace lehkého oblečení a vyšší teploty v místnosti z předchozích let. Zcela u mě odpadla potřeba větrat jen, abych se “neuvařil” a “neudusil”.