Nemáme jednoznačné důkazy, ale zdá se, že se Velkomoravané zapojovali do skutečně masivních obchodů s otroky. Ti pak směřovali převážně do islámských zemí, ať už na západ na Pyrenejský poloostrov nebo přes Benátky na Blízký východ. Ukazuje se, že velkomoravská knížata z toho pravděpodobně výrazně profitovala a byla vlastně lovci otroků na územích na sever nebo na východ od nás. Z písemných pramenů známe dokonce centrální trh Moravanů, místo, které bylo dobře známé bavorským nebo židoarabským obchodníkům, kteří přicházeli po dálkových komunikacích, přinášeli zlato a stříbro a odváželi si lidi. V arabských pramenech se tito otroci označují jako Saqaliba, což znamená v podstatě Slovan. A ze stejného období zřejmě pochází i německý název pro otroky Sklave, což je prakticky to samé co Slawe – Slovan. Příliv slovanských otroků byl asi tak silný, že se to stalo synonymem.

To je nová teorie?

Je známá už z minulosti, teď se o ní ale zase intenzivně diskutuje mimo jiné v souvislosti s tím, že historik Dušan Třeštík teoretizoval, že po zániku Velké Moravy se tento velký obchod přesunul do Čech. Počátky Prahy jako významného evropského města souvisí zřejmě s tím, že tam byl umístěn jeden z hlavních trhů s otroky v Evropě, a položily se tak ekonomické základy pro rozvoj raně středověkých Čech.

Spousta záhad je spojená také se zánikem Velké Moravy. Ví se o tom víc? To je hodně fascinující záležitost. Víme, že tato říše fakticky neexistovala ani sto let. Poprvé se Moravané objevují v písemných pramenech v roce 822 a z dějinné scény mizí Velká Morava už v prvním desetiletí 10. století. Byla to tedy záležitost jen několika generací, muselo ale dojít k explozivnímu rozmachu. Zánik je tradičně spojován s nájezdy Maďarů, původně nomádů ze středoasijských stepí. Ta představa není v podstatě špatná, faktorů ale bylo zřejmě víc. Loajalita společenských špiček byla zřejmě silně závislá na darech od vládce získávaných z dálkového obchodu, a pokud došlo k jeho přerušení, mohli lidé jednoduše ztratit zájem držet projekt Velké Moravy při životě. Další příčinou, kterou se snažím intenzivně promýšlet, mohly být také změny přírodního prostředí.

Změnily se podmínky? Velkomoravská centra jako Pohansko, Mikulčice nebo Staré Město byla netradičně umístěna uprostřed říčních niv, což se zřejmě ukázalo být jako poměrně fatální. Víme totiž, že někdy v průběhu desátého století se nějakým způsobem změnily tamější vodní poměry. Naznačuje to i fakt, že když lidé tato místa opustili, často se tam už nikdo nikdy nevrátil. Pohansko i Mikulčice zůstaly opuštěné. Dnes jsou tam louky a lužní lesy. Zřejmě to tam kvůli změnám přírodních podmínek začalo být neobyvatelné a mohla to být další rána, kterou tato centra utrpěla.

#velkámorava